Tajemství svobodné vůle

11. 11. 2018 17:30:38
Celý vesmír i život má být jeden řetězec příčin a následků. S tímto tvrze­ním se nedá nesouhlasit. Při pohledu zpět zjistíme, že vše, co se nám v životě přihodilo, co jsme udělali i neudělali, bylo nějak podmíněno.

Všechny radostné i smutné pocity, které jsme prožili, byly něčím podmíněny. Každá naše myšlenka byla nějak podmíněna. Měli jsme tedy vůbec nějakou volbu, jak žít život jinak? Měli jsme či máme vůbec svo­bodnou vůli, nebo se jen životem pohybujeme tak, jak nás vlna příčin a následků nese?

Existuje jeden slavný experiment pana Benjamina Libeta (psal jsem o něm zde), který, podle současné vědy, dokazuje, že lidé nemají svobodnou vůli, že je to jen iluze, kterou všichni trpíme. Když je naše svobodná vůle jen iluzí a vše je důsledkem po sobě jdou­cí řady příčin a následků, neexistuje nic takového jako vina.

Když řidič na cestě srazí chodce, tak za to nemůže – je to důsledek příčin a následků. Je-li někdo opilec, nemůže za to – prostě to tak bylo dáno. Když někdo někoho zabije, prostě ne­mohl jinak. Podle ideje, že vše je dáno řetězcem příčin a následků, i terorista děla jen svou práci, k níž byl předurčen již při stvoření světa. Vše je deterministicky směřováno k počátku, kdy „Někdo“ nastavil celý vesmír tak, že dnes já píšu tyto řádky, vy půjdete s manželkou na návštěvu tchýně, on se půjde opít a ona se nechá svést tím největším kreténem na světě. My všichni sledujeme absurdní divadlo, v němž hrajeme své role dle scénáře, který napsal někdo jiný.

Vesmír se sice jeví zcela deterministicky, ale stejně máme jen malou možnost predikovat budoucnost. Předvídatelnost budoucího vývoje čehokoliv je totiž v mnoha směrech omezena. Podle obecné teorie relativity je omezena samotnou globální geometricko-topologickou struk­tu­rou prostoročasu. V praxi rovněž nedo­ká­žeme spočítat ani dlouhodobě předpovídat chování chaotic­kých systémů – tj. všech fyzikálních systémů, které se skládají z více jak dvou částí. Nejlépe to vidíme na naší schopnosti předvídat počasí. Předpověď chování částic na úrovni kvantového mikrosvěta má pak již pouze ryze statistický charakter. Přesto věříme, že budoucí stav každého objektu (i kvantového) je jednoznačně předurčen jeho počátečním stavem.

Determinismus se nedá ošidit, ale kupodivu se dá obejít. Náš svět totiž zřejmě neexistuje v jedné ale ve všech možných historiích současně. Na počátku neexistovaly nějaké přesně dané počáteční podmínky, díky nimž je vesmír právě takový, jaký ho pozorujeme, ale existo­val ve všech možných stavech, které se začaly vyvíjet všemi myslitelnými způsoby.

Můžeme si to představit, jako svazek optických vláken, které jsou prosvětlovány jedním zdrojem světla. Čím víc je těch vláken, tím prochází jednotlivými vlákny méně energie. Navíc každým vláknem je promítán jiný obraz – jiný film. Všechny optické vlákna jsou na druhém konci zaměřeny na jedno plátno – plátno naší reality. Výsledný obraz bude jedna šedivá mlha, kde jsou smíšeny všechny možné filmy a jejich verze – všechny možné podoby reality.

Aby to bylo ještě složitější, každé vlákno se v každém momentě může štěpit, podobně jako kanál blesku, do několika dalších vláken – každý film tak vytváří nové a nové dějové linie.

Abychom získali ostrý obraz a mohli sledovat film reality, jak ji známe, musíme omezit počet vláken na minimum – nejlépe na jedno jediné a skrz ně poslat veškerou energii ze zdroje světla a na plátno promítnout vybraný film. Podle kvantové fyziky vy­tvá­říme realitu, jak ji známe, v okamžiku pozorování. Tehdy dochází k redukci možných historií (viz experiment Schrödingerova kočka). Když přerušíme pozorování, realita se opět rozplyne do mnoha možných historií.

Každá historie – každý film je dokonale deterministický – jedno okénko filmu následuje za druhým. My si ale vybíráme, na který z filmů, se budeme v nespočetné kosmické filmotéce koukat. My si vybíráme, která historie se stane skutečností. Tento výběr neprovádíme v minu­losti, ale kupodivu v budoucnosti. Film bez pozorovatele nikdy nebude promítnut na plátno reality. Historie neobsahující subjekt schopný pozorovat realitu, se nikdy nestane skutečností.

Naše svobodná vůle tedy nespočívá v tom, že bychom mohli měnit děj filmu, ale v tom, že si vybíráme, na který film se budeme koukat. A protože si můžeme vybrat, jsme odpovědni i za své činy. Budoucnost tvoříme tím, že si každý den, vybíráme svoji minulost.

S použitím:

Szeruda, R.: Nový pohled na lidskou duši a vědomí. Praha 2017.

Viz také: Schrödinge­rova kočka, Svoboda slova a svobodná vůle

Autor: Rostislav Szeruda | neděle 11.11.2018 17:30 | karma článku: 12.46 | přečteno: 660x

Další články blogera

Rostislav Szeruda

Jak sbalit ženu

Na internetu člověk může najít řadu doporučení, jak sbalit ženu. Jako zasloužilý teoretik v této oblasti a ženatý muž neschopný své poznatky uplatnit v praxi, jsem se rozhodl o ně podělit dle hesla, že kdo neumí, ten učí.

11.1.2019 v 20:27 | Karma článku: 19.38 | Přečteno: 510 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Ekologie elektromobilů

Jako občan jsem ekologicky založený. Poctivě třídím odpad a ani náhodou by mě nena­padlo pohodit někde v lese či kdekoliv jinde třeba jen papírek. Přesto trpím jistým deficitem zeleného myšlení, abych některé věci pochopil.

28.12.2018 v 7:19 | Karma článku: 36.11 | Přečteno: 1857 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Magie pohádek pro život

Blíží se vánoce. Tradiční čas pohádek. Z děr nevylézají hadi a štíři ale aktivisti, kteří útočí na to, co pohádky představují. Chtějí pošlapat podstatu pohádek a také vztahu mezi mužem a ženou.

25.11.2018 v 18:42 | Karma článku: 16.39 | Přečteno: 306 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Oldřich Šrámek

Hmyzu a ptáků je méně, ale proč?

S mobily lidstvo snižuje mobilitu hmyzu i ptáků a to je hlavní důvod snižování jejich množství. O vlivu elektrifikace na vývoj a existenci všeho živého na naší planetě se z taktických důvodů nemluví.

20.3.2019 v 8:16 | Karma článku: 19.68 | Přečteno: 597 | Diskuse

Jan Mestan

O původu Saturnových prstenců

Při pohledu na planetu Saturn na noční obloze by nikoho nenapadlo, že je obehnána značně širokými prstenci. Ani pohled triedrem snadno neodhalí tuto skutečnost. Až menší dalekohled prozradí skutečnější podobu planety.

19.3.2019 v 18:03 | Karma článku: 12.53 | Přečteno: 322 | Diskuse

Dana Tenzler

Odkud se bere barva ledovců?

Ledovce mají různé barvy. Proč jsou někdy bílé a jindy zbarvené spíše do modra nebo do zelena? Podle názvu by měly být z ledu - a ten je přece průhledný? (délka blogu 5 min.)

18.3.2019 v 8:00 | Karma článku: 15.61 | Přečteno: 181 | Diskuse

Jan Mestan

Jak zpracovat data UNAVCO ve třech rozměrech

Země je těleso, které lze studovat bezprostředně a detailně. Mj. můžeme přímo měřit jeho chování skrze GPS a další metody. Je s podivem, že jsou taková data mnohdy předkládána ve dvou rozměrech - proč je 3D Země odfláknutá?

15.3.2019 v 18:53 | Karma článku: 7.04 | Přečteno: 199 | Diskuse

Jan Mestan

Deset, sto, milion! Je počet čísel za desetinnou čárkou pí konečný? A nebo nekonečný?

Zajímavý problém, nemyslíte? Jistě, že je počet čísel za desetinnou čárkou nekonečný, prohlásil by analytický matematik žijící ve svém abstraktním světě. No, zatím máme k nekonečnu zatraceně daleko, prohlásil by diskrétní praktik.

15.3.2019 v 17:48 | Karma článku: 12.78 | Přečteno: 439 | Diskuse
Počet článků 70 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1084

Jsem člověk zajímající se o lidskou duši a její podstatu. Vyznávám svobodu myšlení a slova. Jsem autorem několika knih. Má nejnovější kniha: Nový pohled na lidskou duši a vědomí. 

 

Mé stránky: Kvantová dušewww.szeruda.cz

 

Sympatizuji s Realisty.

Najdete na iDNES.cz