Úterý 30. května 2023, svátek má Ferdinand
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 30. května 2023 Ferdinand

Svoboda slova a svobodná vůle

20. 03. 2016 10:50:05
Dostal jsem jednou otázku, k čemu je člověku svoboda slova, když nemá svobodnou vůli. Tazatel narážel na slavné experimenty Benjamina Libeta z Kalifornské univerzity.

Mnoho lidí to neví, ale podle současných vědeckých poznatků a chápání lidské mysli bychom neměli mít svobodnou vůli. Náš pocit, že se můžeme svobodně rozhodnout, by měl být jen iluze. Naše myšlení by mělo být plně deterministické tak jako veškeré dění ve fyzi­kální realitě, která nás obklopuje.

Máme-li na výběr několik možností, jak třeba strávit dnešní večer, domníváme se, že to záleží jen na nás – na našem svobodném rozhodnutí. Můžeme jít třeba s přáteli ven se pobavit nebo zůstat raději doma a jít brzo spát. Naše volba ale není prý svobodná, nýbrž podmíněna. S přáteli půjdu ven, když si moje tělo žádá trochu alkoholu a zůstanu raději doma, když je mé tělo unaveno a cítí potřebu odpočívat. V té podmíněnosti je skryt determinismus.

Nebylo tedy mou volbou psát nyní tento článek, ale prostě spousta drobných podnětů mě k tomu přiměla, aniž jsem si toho byl vědom. Z řetězce příčin a následků dokonce vyplývá, že mě k tomu přimělo jemné nastavení konstant a parametrů již na počátku tohoto vesmíru. Připadá vám to jako blbost? Ne, je to v plném souladu s tím, co je vědě o vesmíru a člověku známo, a dokonce to odpovídá poznatkům experimentálního výzkumu.

Jeden takový experiment si zde můžeme zmínit:

Benjamin Libet nechal dobrovolníkům upevnit na hlavu elektrody, které snímaly elektric­kou akti­vitu jejich mozku, a na ruku umístit senzor monitorující činnost jejich svalů. Měli za úkol pozorovat bod pohy­bu­jící se po ciferníku připomínajícím hodiny. Jejich úkolem bylo zmáčknout tlačítko spojené s osciloskopem měřícím čas ve chvíli, kdy se pro to svobodně rozhodnou, a říct, kde se bod právě nacházel.

Libet experiment

Ukázalo se, že uplyne přibližně 200 ms od chvíle, kdy se člověk vědomě rozhodne stlačit tlačítko do momentu, kdy dojde ke zmáčknutí tlačítka. Asi 300 ms předtím než subjekt má pocit, že učinil vědomé rozhodnutí, je už zřejmý nárůst mozkové aktivity. To by ale znamenalo, že pocit vědomí vzniká půl sekundy po té, co již začala mozková aktivita. Svobodná vědomá vůle by tak byla jen iluze na konci nevědomé aktivity probíhající v mozku, protože to vypadá, že mozek se rozhodne o 300 ms dřív, než my máme pocit, že jsme učinili vědomé rozhodnutí. Pocit vědomí je pak jen poslední fázi rozhodovacího procesu v mozku. Zdá se tedy, že mozek se rozho­duje sám a nevědomě v důsledku své strojové reakce na vnější podnět. My máme zpětně jen iluzorní pocit, že jsme to roz­hod­nutí učinili sami a svobodně.

Je-li lidská mysl produktem neurální aktivity, je naše svobodná vůle pouhou iluzí. Mozek deterministicky reaguje na podnět – přitom si nejsme ničeho vědomi. Potom se náhle objeví pocit vědomí a svobodné vůle. K čemu tyto počitky příroda vytvořila a k čemu slouží, ale není z tohoto pohledu jasné.

Veškerá fyzika je deterministická, i když naše schopnost předvídat budoucnost je silně omezena topologickou strukturou prostoročasu, kvantovou neurčitostí a chaotickým chováním fyzikálních soustav obsahujících více než dva objekty. Všechno, co právě teď děláme, cítíme a myslíme si, by z tohoto pohledu mělo vyplývat již z podmínek na počátku našeho vesmíru.

Vše bylo určeno již na počátku a naše jednání tak není vědomé ani svobodné. Možná to tak předurčil Bůh a možná slepý hodinář. To je fatalismus – víra v předurčený a nezměnitelný osud. Podle této filosofie nemá smysl se o nic snažit – vše již bylo dáno a nic na tom nemůžeme změnit, a když se přece jen o něco snažíme, děláme to právě proto, že to bylo dáno a my ne­mů­žeme jednat jinak. Lidé tedy vlastně neodpovídají za své činy, zlo je jen důsledek před­určení a svoboda slova je tedy k ničemu, když nevyjadřuje svobodnou vůli.

Dle současného vědeckého poznání a smyšlení bychom měli tuto filosofii přijmout. Domnívám se však, že naprostá většina lidí, stejně jako já, by s tím měla problém. Náš vnitřní pocit, že máme svobodnou vůli, je tak silný, že ho nemůžeme ignorovat (vědě navzdory). Je-li tento pocit správný, nemůže ale na lidskou mysl pohlížet jako na pouhý důsledek elektro­chemických reakcí v našem mozku. Může tedy existovat i jiné vysvětlení?

Fyzik John Cramer z Washingtonské univerzity navrhl velmi zajímavý popis, jenž vysvětluje chování kvantových systémů pomocí komunikace mezi elementárními objekty, která probíhá směrem z minulosti do budoucnosti a také z budoucnosti do minulosti. Můžeme vyslat elektron do známého expe­rimentu se dvěma štěrbinami a změnit jeho uspořádání až ve chvíli, kdy elektron proletěl štěrbinami, abychom zjistili, kterou štěrbinu použil. Přesto to nikdy nezjistíme. Dle tohoto modelu, elektron vysílá vlnu do budoucnosti, která se vrací do minulosti a svým způsobem ho informuje o tom, jak bude vypadat uspořádání expe­rimentu po celou dobu jeho trvání a on se podle toho také chová.

Je-li tento kvantový princip komunikace skrze čas nějak svázán s naší myslí, Libetovy experimenty nemusí dokazovat, že jsme jen nevědomé biologické stroje s iluzí vědomí, ale naopak, že naše mysl existuje na vyšší, než biologicko-mechanické úrovni a může být tedy jak vědomá tak i svobodná.

Nejsme-li jen otroky svých pudů a tělesných potřeb, měli bychom se snažit co nejvíce jednat vědomě a svobodně. Jsme-li schopni myslet vědomě a svobodně, měli bychom mít možnost se tak i vyjadřovat. K tomu potřebujeme svobodu slova, chceme-li změnit osud svůj i tohoto světa. Je totiž kolem nás až moc lidí, kteří nevědí, co činí.

Podle knihy: Szeruda, R.: Nový pohled na lidskou duši a vědomí.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Rostislav Szeruda | neděle 20.3.2016 10:50 | karma článku: 16.77 | přečteno: 569x

Další články blogera

Rostislav Szeruda

Jak nám ukrajinská krize zavařila doma

Válka na Ukrajině nám přinesla ekonomickou krizi – obrovskou inflaci, nedostatek plynu, velké zdražení paliv a energie, migraci. Kdoví, co nás ještě čeká? A za všechno může Putin. Opravdu za všechno?

11.9.2022 v 17:44 | Karma článku: 45.25 | Přečteno: 6466 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Co nám válka na Ukrajině ukázala 2

Stejně tak jako jsem proti dráždění a provokování divokých zvířat a považuji za velmi ne­ro­zumné zahrávat si s těmi velkými, silnými a v případě ohrožení agresivními, byl jsem vždy také proti tomu zahrávat si s ruským medvědem,

25.8.2022 v 17:29 | Karma článku: 29.73 | Přečteno: 1015 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Co nám válka na Ukrajině ukázala

Co nám válka na Ukrajině ukázala? Za prvé, že přísloví, že není radno dráždit hada holou nohou a také medvěda, potažmo ruského, zadní částí těla, stále platí. Jinak hrozí, že o něco, co je nám blízké a bylo samozřejmé, přijdeme.

16.8.2022 v 17:26 | Karma článku: 38.80 | Přečteno: 1553 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Rozhovor s ďáblem 4

V roce 1937 začal psát Napoleon Hill, autor bestselleru Myšlením k bohatství, knihu Jak přelstít ďábla. Tato kniha je velmi troufalá a nadčasová. Představuji si, na co by se zeptal pan Hill ďábla dnes a jakou by dostal odpověď.

28.1.2022 v 17:42 | Karma článku: 18.08 | Přečteno: 362 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Richard Neugebauer

Potřebujeme novou Večerní Univerzitu Marxismu-Leninismu

To jako vážně, zase se budeme nalejvat frázemi? Aneb, co jsem si odnesl ze 73. Sudetoněmeckého sněmu v Řezně 26.-28. května 2023. V tom Řezně, kde bylo v roce 845 pokřtěno 14 českých knížat.

30.5.2023 v 12:09 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Mistrovství světa v hokeji bez Rusů není mistrovstvím světa?

Ruský kanál Ria novosti se zamyslel nad skončeným MS v hokeji s tím, že se Rusku stala neodpustitelná křivda. A současně tupí ty, kteří na něm získali medaile.

30.5.2023 v 10:11 | Karma článku: 15.00 | Přečteno: 188 | Diskuse

Ivo Chocholáč

Sedmnáct talířů Anny Boudové-Suchardové

V Podkrkonoší, v Nové Pace se nachází novorenesanční stavba Suchardova domu, jedná se o bývalé sídlo uměleckého rodu Suchardů. Zdobí jej sedmnáct talířů od Anny Boudové-Suchardové.

30.5.2023 v 9:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 60 |

Vladimír T. Gottwald

Úsměvy a úšklebky XXXI. (o magoření, provokacích a strakatém kabátě)

Magoří všehomír a už jen pro plezír si v době pošetilé potichu říkám s Willem: „Motley's the onely weare.“ (reminilimerik shakespearovský)

30.5.2023 v 9:00 | Karma článku: 9.80 | Přečteno: 148 | Diskuse

Josef Prouza

Vtipy O Zlatou mříž - kudy premiér neprojel

Dnes se z nové hrsti fórků dozvíte, v jakém jazyce je třeba zveřejnit volební programy, kdo zvýšil poplatky na WC nebo na co je třeba dávat pozor při prohlídce Hradu. Také okusíte vzpomínky na budoucnost, co si špitají mladí, atd.

30.5.2023 v 8:51 | Karma článku: 24.25 | Přečteno: 397 | Diskuse
Počet článků 103 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1300

Jsem člověk zajímající se o lidskou duši a její podstatu. Vyznávám svobodu myšlení a slova. Jsem autorem několika knih. Mé nejnovější knihy: Rytíři Slavelonu (2020) a aktuálně na Amazonu Schrödinger's cat and a new view of the world (2022).

Mé stránky: Kvantová dušewww.szeruda.cz

Tříletou dceru Bereniky Kohoutové srazilo na přechodu pro chodce auto

Teprve tříletou dceru Bereniky Kohoutové (32) srazilo v úterý v centru Prahy auto přímo na přechodu pro chodce. Jak se...

Zemřel slovenský herec a hudebník Daniel Heriban. Bylo mu 43 let

Heriban, známý například ze seriálů Horná Dolná a Hnízdo nebo z filmů Únos či Sviňa, zemřel podle informací TV JOJ ve...

Chystá se novinka, kdo spoří v penzijku, odečte z daní až 48 tisíc

Důchody mají být pro budoucí penzisty nižší. Populace stárne a průběžný důchodový systém, do něhož přispívají současní...

Jízdní řád nerůstu. Benzin na příděl, zákaz létání a bourání silnic

Jak radikální má být ochrana životního prostředí? Německý profesor ekonomie, filozof, sociolog a politolog Helge...

Po dlouhé nemoci zemřela královna rokenrolu Tina Turner. Bylo jí 83 let

Ve věku 83 let zemřela americká popová hvězda Tina Turner. Zpěvačka známá pro své strhující výkony a také mocné a drsné...