Koronavirus jako zrcadlo společnosti
Na jedné straně vidíme velkou ochotu lidí podílet se na společném řešení problému – lidé si pomáhají, šijí roušky, odpovědně je používají, věnují je ostatním. Velkou úctu si zaslouží lékaři, medici, sestry, všichni dobrovolníci i naši vietnamští spoluobčané.
Je zábavné sledovat, jaké roušky si lidé dokážou svépomocí vyrobit. Klidně by se třeba mohla v této době pořádat Miss rouška 2020. To by ovšem nemohlo být jedovatých lidí schopných někoho třeba za výrok o perských princeznách nechat zbavit zaměstnání.
Nelze si také nevšimnout nenávistných lidí, kteří útočí na internetu urážkami na nakažené, nebo dokonce skrze dveře bytu třeba nadávají lidem v karanténě, jako by oni byly příčinou tohoto zla a ne jeho obětí.
Chrliči láskyplné nenávisti nás upozorňují, že nemáme zapomínat, že všechno zlo pochází z Číny, kde vzniklo, a samozřejmě z Ruska, které si dovoluje nemístné poznámky o schopnosti Evropy zvládnout koronakrizi. Upozorňují nás, že dodávky roušek z Číny by nás mohly dostat do jejího područí, a že třeba ruská pomoc Itálii by měla být odmítnuta. Raději umřít než příjmout potupnou pomoc od nepřítele. Měli bychom být prý spíše vděčni EU.
Co EU pro nás udělala? Varovala nás před globálním šířením koronaviru, jako bychom to nevěděli, vyzvala státy k pořízení si zásoby roušek (OK), vyčlenila peníze na výzkum vakcíny, která ale nejspíš bude, až ji už nebude zapotřebí. Kritizovala nás za uzavření hranic. Poskytne nám finanční pomoc ve výši, kterou jsme měli i tak dostat – akorát, že na jiné věci. Naštěstí po nás Brusel nechce, abychom se semkli, vyšli do ulic a ruku v ruce demonstrovali, že se čínské koronavirové agrese nezalekneme.
Ukázalo se, že jak přijde na krizi, EU nějak nefunguje. Každý stát reaguje sám za sebe a kupodivu každý jinak. Některé se nebezpečí plně otevřenou a jiné „zbaběle“ před nebezpečím zavřou své hranice. Jsem rád, že se naší vládě toho moc nedalo vytknout. Vždy se sice dá říct, že se něco mělo udělat, rychleji, lépe či razantněji. Něco se mohlo rychleji zajistit, ale myslím si, že naše vláda počátek zvládla, když ne na výbornou tak alespoň chvalitebně.
Ukazuje se, že koronavirus je nebezpečnější nemoc, než se zprvu zdálo. Útočí na starší a nemocné. Dokáže přetížit kapacitu zdravotnických zařízení, což je asi nejhorší. Jsou tedy na místě všechny opatření, která jsou nutné k tomu, aby zdravotnictví zvládlo příval pacientů, který by bez těchto opatření hrozil.
Koronavirus oživuje politická zombie. Cítí v něm příležitost k novému životu. Slyšíme je prohlašovat, že oni by to zvládli lépe, našli by peníze potřebné pro zdravotnictví a ekonomiku. Kdyby oni byli u moci, virus by se nám raději vyhnul.
Koronavirus nás odřízl od informací. Zdá se, že koronavirus přinesl lidem mír. Nevidíme v televizi žádné konflikty, žádné porušování lidských práv, nevíme moc o tom, co se děje třeba na hranicích Řecka s Tureckem. O nelegálních migrantech, násilí, zločinech, terorismu v televizi skoro ani slovo. Jak krásný je teď svět!
I když jsem před chvílí vládu pochválil, byl bych na pozoru před politiky, kteří chtějí ukázat, jak dokážou být v boji proti koronaviru tvrdí a nekompromisní, když vykřikují: „Děti půjdou do školy nejdříve v září! Dva roky nebudete smět vyjet do zahraničí!“ Nic na tom nemění, že své výroky pak mírní.
Kdy děti půjdou do školy nebo kdy se otevřou hranice, by mělo být dáno aktuální situací s výhledem maximálně dva týdny dopředu. Chápu, že se mnoha politikům aktuální situace líbí, i když by to nepřiznali. Mají moc nad masami lidí, které jim tleskají za každé nové omezení jejich svobody a práv. To je obrovské pokušení tento stav zachovat mnohem déle, než je nezbytně nutné. A když už opravdu nebude nutné a možné držet mimořádná opatření, určitě se pokusí nepustit lidi úplně ze svých otěží.
Čím déle budou mimořádná opatření trvat, tím více to poškodí naši ekonomiku. Tato situace hrozí likvidací celých odvětví průmyslu a služeb. Nezávislí lidé živící se jako živnostníci budou zdecimováni. Spousta lidí bude propuštěných. Hrozí, že se výrazně zhorší vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Spousta lidí se dostane do stavu, že budou závislí na státu a jeho podpoře. To je prostě splněný levicový sen. To nevymyslíš.
Ekologové jásají, že ovzduší se čistí. Proč teda neponechat koronaklíma? Proč nevyužít situace k likvidaci nenáviděného průmyslu a emisí? Koronavirus bojuje s globálním oteplováním za ně. To, že chudáka Grétu nebylo v poslední době vidět ani slyšet je jen detail. Naštěstí se připomenula tím, že se nechala slyšet, že měla (asi) taky koronavirus. No, nepolitovali byste ji?
Všichni s obavami sledujeme, kolik lidí umře na koronavirus. Jeden mrtvý na koronavirus ve zprávách získá víc publicity než sto mrtvých na „trapnou“ chřipku, i když pacient nezemře na koronavirus ale s koronavirem. Každé úmrtí je tragédie pro nejbližší. Společnost jako celek s tím do teď dokázala žít. Koho do teď trápilo, že ročně umře asi 1500 lidí na chřipku, že 1500 lidí spáchá sebevraždu, že 600 lidí se zabije při autonehodách a nemluvě o tom kolik lidí umře ročně na rakovinu?
Cílem mimořádných opatření proti koronaviru je udržet počet vážně nemocných tímto virem pod hranicí, kterou je naše zdravotnictví schopno zvládnout. Pokud toto bude splněno, je žádoucí, co nejrychleji omezení svobody občanů minimalizovat. Jinak hrozí narůstání stresu, který má mnohem více destruktivní účinky na lidský organismus než sám koronavirus. Budou se rozpadat rodiny, které neunesou ponorkovou nemoc. Lidé, kteří budou bez práce, příjmu se budou hroutit, objeví se u nich ve zvýšené míře nemoci ze stresu, které je dokážou zahubit stejně dobře, jako malý virus. V nejhorším případě lidé začnou páchat sebevraždy. To ale možná mediálně nebude až tolik zajímavé.
Můj osobní názor je ten, že by vláda v nejbližším období měla podpořit domácí výrobce roušek a to především ty, kdo vyrábějí roušky a ochranné prostředky, které umožňují ochránit nositele i jeho okolí. Nošení roušek se asi ještě na delší dobu nezbavíme, ale je lepší vydržet trochu nepohodlí, než omezovat svobodu lidí a likvidovat průmysl a služby.
Domnívám se, že roušky a ochranné prostředky budou v tomto i příštím období velmi důležitou obchodní komoditou. Bylo by proto dobré, abychom v tomto odvětví byli nezávislí na dodávkách ze zahraničí, byli soběstační a stal se z toho i náš významný vývozní artikl. Bylo by vhodné, aby stát toto odvětví důležité pro ochranu zdraví, svobody i ekonomické prosperity obyvatel výrazně podpořil a vytvořil zásoby těchto prostředků. Nikdo totiž neví, co v tomto globalizovaném světě přijde příště.
Rostislav Szeruda
Jak nám ukrajinská krize zavařila doma
Válka na Ukrajině nám přinesla ekonomickou krizi – obrovskou inflaci, nedostatek plynu, velké zdražení paliv a energie, migraci. Kdoví, co nás ještě čeká? A za všechno může Putin. Opravdu za všechno?
Rostislav Szeruda
Co nám válka na Ukrajině ukázala 2
Stejně tak jako jsem proti dráždění a provokování divokých zvířat a považuji za velmi nerozumné zahrávat si s těmi velkými, silnými a v případě ohrožení agresivními, byl jsem vždy také proti tomu zahrávat si s ruským medvědem,
Rostislav Szeruda
Co nám válka na Ukrajině ukázala
Co nám válka na Ukrajině ukázala? Za prvé, že přísloví, že není radno dráždit hada holou nohou a také medvěda, potažmo ruského, zadní částí těla, stále platí. Jinak hrozí, že o něco, co je nám blízké a bylo samozřejmé, přijdeme.
Rostislav Szeruda
Rozhovor s ďáblem 4
V roce 1937 začal psát Napoleon Hill, autor bestselleru Myšlením k bohatství, knihu Jak přelstít ďábla. Tato kniha je velmi troufalá a nadčasová. Představuji si, na co by se zeptal pan Hill ďábla dnes a jakou by dostal odpověď.
Rostislav Szeruda
Rozhovor s ďáblem 3
V roce 1937 začal psát Napoleon Hill, autor bestselleru Myšlením k bohatství, knihu Jak přelstít ďábla. Tato kniha je velmi troufalá a nadčasová. Představuji si, na co by se zeptal pan Hill ďábla dnes a jakou by dostal odpověď.
Rostislav Szeruda
Kouzlo vánočních pohádek
Máte někdy chuť podívat se na nějaký film poprvé? Zní to divně? Možná ano, ale já to tak mám – hlavně o vánocích. Rád bych se na některé filmy – hlavně pohádky, které jsem už viděl mnohokrát, podíval, jako by to bylo poprvé.
Rostislav Szeruda
Rozhovor s ďáblem 2
Zdálo se mi, že jsem na nějakém shromáždění. Vypadalo to jako nějaká modlitebna. Lidé poslouchali kazatele, který k nim hovořil. Nebyl to ale živý člověk. Vlastně sledovali velkou obrazovku, která k nim promlouvala lidským hlasem
Rostislav Szeruda
Rozhovor s ďáblem
Četl jsem si večer knihu od pana Napoleona Hilla s názvem Jak přelstít ďábla. Byl jsem unavený a tak jsem brzo usnul. Děj knihy se mi zvolna přelil do snu.
Rostislav Szeruda
Navrhuji nechat vládu kanonizovat, aneb hledá se advocatus diaboli
Kanonizace či svatořečení je proces prohlášení nějakého člověka za svatého. Má několik fázi. Člověk je označen nejprve za Služebníka Božího, pak za Ctihodného, Blahosloveného a nakonec za svatého.
Rostislav Szeruda
Navzdory všem…
Zdálo se, že končí nouzový stav. Měl sloužit po krátké období, ale vláda se ho pokusila a pokouší zavést „na věčné časy“. Výsledek? Žalostný. Přesto si vláda pozvala na pomoc hejtmany a společně znevážili parlament i právní stát.
Rostislav Szeruda
O vánoční nudě
To mě to unavilo. Štědrovečerní Pohádka o vánoční hvězdě. Navnadila, potěšila oko. Skvělý nápad, ale přešel do slaboduchého klišé. Samospasitelná nezištná láska. Nic víc.
Rostislav Szeruda
Hra na dozorce a vězně
Myslím, že je nejvyšší čas si v době této Covidové krize připomenout děsivý Stanfordský experiment, protože možná jeho masivnější a ještě děsivější verze se nám odehrává právě před očima.
Rostislav Szeruda
Potřebujeme zbraně?
Tento týden to byl rok, co ve Fakultní nemocnici Ostrava řádil šílený střelec. Máme šanci se ubránit šílenému střelci či útočníkovi s nožem? Jak se zachovat? Bránit se nebo utíkat? Pomůže nám, když budeme mít zbraň?
Rostislav Szeruda
Jsme s Covidem nebo proti němu?
Snad je po bitvě. Je na čase být generálem. Alespoň na chvíli. Experti nám totiž slibují další bitvy – další kola pandemie. Kdo vyhrál a kdo je poražený?
Rostislav Szeruda
S Prymulou nebo bez
Když se na jaře k nám dostala Covidová krize, zaznělo vyjádření, že česnek, konzumace vitaminů, minerálů, otužování ani štamprle večer nás před nákazou Covidem neochrání, což je jistě pravda, ale
Rostislav Szeruda
Placebo efekt
Placebo (lat. potěším) je neúčinná látka či postup léčení, který u pacienta vyvolá pozitivní léčebný efekt, přestože by žádný léčebný efekt neměl být pozorován. Léčebný efekt je považován pouze za důsledek autosugesce pacienta,
Rostislav Szeruda
Jen je nechte, ať se bojí!
Strach nás provází od počátku naší existence. Chrání nás, brání nám udělat věci, které by nás zahubily. Také nás ale ochromuje, brání nám se bránit, rozumně myslet, činí nás snadno ovladatelnými a pomalu, ale jistě, nás zabíjí.
Rostislav Szeruda
Jak vytvořit (pandemickou) krizi – návod pro začátečníky
Mám z té korona krize divný pocit. Když mám divný pocit, napadají mě divné myšlenky. Když mám divné myšlenky, hledám informace. Když vidím data, mám pochybnosti. Jak je to s tou krizí doopravdy?
Rostislav Szeruda
Až nastane doba pokoronavirová
Až nastane doba pokoronavirová měl bych pár otázek, které mi zřejmě nikdo nezodpoví, ale přesto bych je rád položil. Rád bych také, abychom se z této epidemie poučili pro to, co možná příjde příště.
Rostislav Szeruda
Korona postrach
Jsou témata, o kterých se člověku nechce vůbec psát, ale nakonec mu to nedá. Masové šílenství zvané koronavirus pokračuje a bude se dál stupňovat. Máme se bát?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 103
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1304x
Mé stránky: Kvantová duše, www.szeruda.cz