Až se rozplynou iluze
EU ústy Jeana-Claude Junckera, Martina Schulze či nově Emmanuela Macrona již delší dobu avizuje, že zatočí s neposlušnými státy jako je Polsko, Maďarsko, Česko či Slovensko – prostě V4. Naše míra humanity a solidarity, ochota přijímat migranty a nechat se islamizovat totiž neodpovídá vysokým evropským standardům.
Naši vládní politikové nám předkládají iluzi, že až vyložíme své argumenty a vysvětlíme politikům EU, že k nám migranti prostě nechtějí, protože by se u nás neměli tak dobře jako v Německu, Švédsku či Francii a museli by se navíc učit těžko srozumitelné jazyky, nalezneme u nich pochopení a vše se zázračně změní.
Druhou iluzí je, že i když neuspějeme se svými argumenty, stačí, když zaplatíme sankce v řádu desítek či stovek miliónů nebo dokonce několik miliard korun, a vše bude v pořádku – žádní migranti k nám nepřijdou. Platit sankce ovšem znamená, že přijímáme svou vinu a trest, že jsme opravdu ti špatní, kteří si zaslouží potrestat – občané EU druhé či třetí kategorie. Placení sankcí neznamená, že už nebude na nás vyvíjen další tlak ohledně přijímání emigrantů – ale spíše naopak.
Třetí iluzí je, že Česko uspěje se svou žalobou u Evropského soudního dvora, která drasticky omezuje držení střelných zbraní. Naše víra v logické a racionální argumenty vůči (z)vůli EU zřejmě nebude dostatečná. Je velmi dobře, že se podařilo ve sněmovně přijmout ústavní zákon o bezpečnosti ČR. Je to posílení naši pozice ve sporu s EU, ale není zdaleka jisté, že to bude dostatečné.
Veškerá snaha bojkotovat nesmyslné nařízení EU, argumentovat či vyhrát soudní spor s EU je chvályhodná a získává nám čas. Většina našich politiků ale nemá v úmyslu tento boj s EU vyhrát, spíše si to jen nechce polepit u svých voličů. Jednoho dne přijde chvíle, kdy nám sdělí, že dělali, co mohli, ale přes jejich nesmírný odpor a úsilí, nezbývá nám než se podvolit, protože si nemůže dovolit opustit toto společenství mocných. Vysvětlí nám, že jen kapitulace a poddanství nám umožní přežít.
Musíme si uvědomit, že smrtelně nemocná a ohrožená západní Evropa již nemá sílu se postavit pravému nepříteli, který ji chce zničit. Kdyby to udělala, musela by přiznat chybu a popřít svou politiku posledních 50-ti let. To se nestane. Místo toho svou energii zaměří na druhotné problémy a najde si zástupné nepřátele. Jsme to my, kdo jim to kazí. Přitom si neuvědomují, že my jsme jejich praví spojenci a bez nás nepřežijí. Jsme něco jako špatné svědomí, kterého je záhodno se zbavit.
To, co potřebuje, abychom přežili, je nezaleknout se tlaku EU. Tento tlak je totiž svým způsobem i pozitivní, protože nás dokáže spojit s našimi spojenci, jimiž jsou státy V4. EU se nás pokusí rozdělit. Jako nejslabší článek si prozatím vybrala Slovensko tím, že s ním nezahájila řízení kvůli kvótám. Určitě se bude snažit ovlivnit i naše politiky, aby za drobné ústupky prodali náš stát.
Odvaha vyhlásit referendum o vystoupení ČR z EU našim politikům chybí a ještě dlouho chybět bude. Reálně se totiž obávají sankcí, které by nadutá EU vůči ČR vyvodila. Přece jen z našeho czexitu (či czech-outu) by asi neměli tak velký strach jako z brexitu, a o to víc by nám ho ostatní členské země osladily. Co je ale horší, řada politiků je na našem členství v EU přímo zainteresovaná přes dotace, teplá místa a jiné výhody.
Budou nám tedy tvrdit, že musíme být u stolu, kde se jedná (skoro bez možnosti něco ovlivnit), musíme být v tvrdém jádru (pěkně poslušní) a rychlém proudu (tekoucím do propasti). Nesmíme být nedůvěryhodný partner (naopak důvěra v Německo a Francii je povinná), musíme být solidární (když nás tak dotují) a hlavně nesmíme sklouznout na periférii Evropy, jinak nebudeme mít přístupy na trhy ani k vyspělým technologiím.
Když už tedy je pro nás tak výhodné zůstat v EU, nesnažme se alespoň dělat Německu a Francii lokaje. Nesnažme se zavděčit tím, že přestaneme „kamarádit“ v rámci V4. Naopak měli bychom si najít přirozené spojence i mimo V4 - se zeměmi, s nimiž máme historicky dobré vztahy, se zeměmi, které nechtějí patřit do sféry vlivu Ruska ani slepě poslouchat Brusel, přijímat migranty a nechat se islamizovat.
Naše obrana proti zvůli EU má dlouhodobě jedinou šanci právě v posilování vazeb a spojenectví v rámci V4. To samo o sobě ale nestačí. V4 nemusí být dost silná proti hlasům západních zemí. Potřebujeme další spojence. Mohli bychom je najít v Chorvatsku, Slovinsku či Bulharsku. Rozšířením o Litvu, Lotyšsko, Estonsko či i Rumunsko by mohl vzniknout celkem významný geopolitický útvar působící v rámci EU i NATO - unie v unii. Pokud najdeme i jiné spojence, tím líp.
Spojenectví na bázi suverénních států, které si chtějí udržet svou suverenitu, národní charakter státu a většinově křesťanskou identitu by mohla být silou, která dokáže EU změnit, a když ne, tak by společné opuštění EU více státy najednou silně omezilo možnosti Bruselu pronásledovat je sankcemi. A možná toto společenství umožní Evropě jako celku přežít, protože, i když je na nás pohlíženo jako na kámen, který Evropu tíží, můžeme být právě tím kamenem, o který se jednou bude moci Evropa opřít.
Rostislav Szeruda
Jak nám ukrajinská krize zavařila doma
Válka na Ukrajině nám přinesla ekonomickou krizi – obrovskou inflaci, nedostatek plynu, velké zdražení paliv a energie, migraci. Kdoví, co nás ještě čeká? A za všechno může Putin. Opravdu za všechno?
Rostislav Szeruda
Co nám válka na Ukrajině ukázala 2
Stejně tak jako jsem proti dráždění a provokování divokých zvířat a považuji za velmi nerozumné zahrávat si s těmi velkými, silnými a v případě ohrožení agresivními, byl jsem vždy také proti tomu zahrávat si s ruským medvědem,
Rostislav Szeruda
Co nám válka na Ukrajině ukázala
Co nám válka na Ukrajině ukázala? Za prvé, že přísloví, že není radno dráždit hada holou nohou a také medvěda, potažmo ruského, zadní částí těla, stále platí. Jinak hrozí, že o něco, co je nám blízké a bylo samozřejmé, přijdeme.
Rostislav Szeruda
Rozhovor s ďáblem 4
V roce 1937 začal psát Napoleon Hill, autor bestselleru Myšlením k bohatství, knihu Jak přelstít ďábla. Tato kniha je velmi troufalá a nadčasová. Představuji si, na co by se zeptal pan Hill ďábla dnes a jakou by dostal odpověď.
Rostislav Szeruda
Rozhovor s ďáblem 3
V roce 1937 začal psát Napoleon Hill, autor bestselleru Myšlením k bohatství, knihu Jak přelstít ďábla. Tato kniha je velmi troufalá a nadčasová. Představuji si, na co by se zeptal pan Hill ďábla dnes a jakou by dostal odpověď.
Rostislav Szeruda
Kouzlo vánočních pohádek
Máte někdy chuť podívat se na nějaký film poprvé? Zní to divně? Možná ano, ale já to tak mám – hlavně o vánocích. Rád bych se na některé filmy – hlavně pohádky, které jsem už viděl mnohokrát, podíval, jako by to bylo poprvé.
Rostislav Szeruda
Rozhovor s ďáblem 2
Zdálo se mi, že jsem na nějakém shromáždění. Vypadalo to jako nějaká modlitebna. Lidé poslouchali kazatele, který k nim hovořil. Nebyl to ale živý člověk. Vlastně sledovali velkou obrazovku, která k nim promlouvala lidským hlasem
Rostislav Szeruda
Rozhovor s ďáblem
Četl jsem si večer knihu od pana Napoleona Hilla s názvem Jak přelstít ďábla. Byl jsem unavený a tak jsem brzo usnul. Děj knihy se mi zvolna přelil do snu.
Rostislav Szeruda
Navrhuji nechat vládu kanonizovat, aneb hledá se advocatus diaboli
Kanonizace či svatořečení je proces prohlášení nějakého člověka za svatého. Má několik fázi. Člověk je označen nejprve za Služebníka Božího, pak za Ctihodného, Blahosloveného a nakonec za svatého.
Rostislav Szeruda
Navzdory všem…
Zdálo se, že končí nouzový stav. Měl sloužit po krátké období, ale vláda se ho pokusila a pokouší zavést „na věčné časy“. Výsledek? Žalostný. Přesto si vláda pozvala na pomoc hejtmany a společně znevážili parlament i právní stát.
Rostislav Szeruda
O vánoční nudě
To mě to unavilo. Štědrovečerní Pohádka o vánoční hvězdě. Navnadila, potěšila oko. Skvělý nápad, ale přešel do slaboduchého klišé. Samospasitelná nezištná láska. Nic víc.
Rostislav Szeruda
Hra na dozorce a vězně
Myslím, že je nejvyšší čas si v době této Covidové krize připomenout děsivý Stanfordský experiment, protože možná jeho masivnější a ještě děsivější verze se nám odehrává právě před očima.
Rostislav Szeruda
Potřebujeme zbraně?
Tento týden to byl rok, co ve Fakultní nemocnici Ostrava řádil šílený střelec. Máme šanci se ubránit šílenému střelci či útočníkovi s nožem? Jak se zachovat? Bránit se nebo utíkat? Pomůže nám, když budeme mít zbraň?
Rostislav Szeruda
Jsme s Covidem nebo proti němu?
Snad je po bitvě. Je na čase být generálem. Alespoň na chvíli. Experti nám totiž slibují další bitvy – další kola pandemie. Kdo vyhrál a kdo je poražený?
Rostislav Szeruda
S Prymulou nebo bez
Když se na jaře k nám dostala Covidová krize, zaznělo vyjádření, že česnek, konzumace vitaminů, minerálů, otužování ani štamprle večer nás před nákazou Covidem neochrání, což je jistě pravda, ale
Rostislav Szeruda
Placebo efekt
Placebo (lat. potěším) je neúčinná látka či postup léčení, který u pacienta vyvolá pozitivní léčebný efekt, přestože by žádný léčebný efekt neměl být pozorován. Léčebný efekt je považován pouze za důsledek autosugesce pacienta,
Rostislav Szeruda
Jen je nechte, ať se bojí!
Strach nás provází od počátku naší existence. Chrání nás, brání nám udělat věci, které by nás zahubily. Také nás ale ochromuje, brání nám se bránit, rozumně myslet, činí nás snadno ovladatelnými a pomalu, ale jistě, nás zabíjí.
Rostislav Szeruda
Jak vytvořit (pandemickou) krizi – návod pro začátečníky
Mám z té korona krize divný pocit. Když mám divný pocit, napadají mě divné myšlenky. Když mám divné myšlenky, hledám informace. Když vidím data, mám pochybnosti. Jak je to s tou krizí doopravdy?
Rostislav Szeruda
Až nastane doba pokoronavirová
Až nastane doba pokoronavirová měl bych pár otázek, které mi zřejmě nikdo nezodpoví, ale přesto bych je rád položil. Rád bych také, abychom se z této epidemie poučili pro to, co možná příjde příště.
Rostislav Szeruda
Koronavirus jako zrcadlo společnosti
Koronavirus, který aktuálně sužuje naší společnost, jí zároveň nastavuje zrcadlo, některé věci zviditelňuje, jiné pokřivuje a některé problémy jako by zázračně zmizely.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 103
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1304x
Mé stránky: Kvantová duše, www.szeruda.cz