Pomalu začínám dostávat strach

Doposud jsem žádnou vážnou fobií či strachem, že k nám do země přijdou tisíce migrantů a že se u nás začne rozšiřovat islám ve své nenávistné podobě, netrpěl. Teď už si nejsem jist, zda není na čase se začít bát.

Je-li více jak 80 % obyvatel Česka proti příchodů nelegálních migrantů a rozšiřování islámu v naší zemi mělo by to stačit, aby se nic takového u nás nedělo. Politikové by měli být natolik odpovědní, aby respektovali názor drtivé většiny obyvatelstva. Názor většiny však nemusí stačit, když chybí rozum a jednotnost.

V neděli pan Konvička, velký to bojovník proti islámu, se svými příznivci předvedl tak dementní kousek v podobě představení, jak okupanti z ISIS obsazují Prahu, že by zasloužil ocenění Idiot roku. Nejenže neposloužil věci, za níž prý bojuje, ale udělal obrovskou ostudu doma i v zahraničí. Vysloužil si obvinění za výtržnictví a šíření poplašné zprávy. Ještě by k nim ale zasloužil dostat obvinění za podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka – tedy právě ISIS.

Je to hrůza, když názor většiny obyvatelstva je zastáván a propagován malými stranami, hnutími a jinými uskupeními. Konvičkovci, Okamurovci, Úsvit, ODS, Svobodní a pár dalších skupin nepředstavuje žádnou významnou politickou sílu. Člověk si navíc nemůže být jist, zda těmto malým subjektům jde o dobro lidí a národa, nebo jen o snahu se zviditelnit (za každou cenu) a získat pár hlasů navíc pro svou politickou kariéru. Rozpory mezi těmito skupinami se prozatím zdají být větší než téma, které je spojuje.

Dříve velká a silná strana ODS je dnes trpaslíkem s jedinou silnou osobností Václavem Klausem mladším, který ale bohužel není v jejím čele. Strana Svobodných, která má zatím mé sympatie, je jen na hranici pro vstup do parlamentu stejně jako Okamurova SPD. Úsvit zdá se propadá do hlubin politického zapomnění.

Velké strany jako ČSSD a ANO jsou poměrně nečitelné. Z jedné strany se tváří, že stojí za svými občany, z druhé strany člověk má pocit, že ČSSD se připravuje na velkou kapitulaci (samozřejmě pod nátlakem a bojem do posledního Sobotkova dechu). Aby člověk začal být nervózní, stačí si přečíst dlouhodobý program ČSSD týkající se globálního vládnutí a multi­kulturního řádu. U ANO je alespoň naděje, že nás neprodá či nezaprodá lacino.

Ve čtvrtek se k nám chystá Německá kancléřka Angela Merkelová. Co asi tak bude chtít po panu Sobotkovi – aby podepsal zvací dopis pro migranty nebo si ho i sám napsal? Co asi nabídne za trochu servility našich politiků? Kolik bude asi vítačů a kolik odpůrců? Bude to důstojné vyjádření odporu národa nebo ostuda?

Pan Sobotka by měl rád evropskou armádu a chce o tom jednat s paní Merkelovou. Při tomhle vývoji EU by se nám však mohlo snadno stát, že bychom na svém území opět jednou měli vojska spřátelených armád – třeba dokonce i z Turecka. Člověk si u pana Sobotky ani není jist zda, když říká, že nechce u nás silnou muslim­skou komunitu, zda tím nemíní, že tak střední by být mohla. Není přece každý migrant terorista.

Obávám se, že ani hlas prezidenta tentokrát nebude stačit, aby jasně vyjádřil názor jednoho malého rozhádaného národa. Chceme-li přečkat ve zdraví tuto nezdravou dobu, budeme muset najít víc rozumu a svornosti, aby naše hlasy měly tu správnou váhu, jinak si politici a samozvané elity nakonec prosadí to svoje i přes vůli většiny.