Pondělí 26. února 2024, svátek má Dorota
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 26. února 2024 Dorota

Až nastane doba pokoronavirová

12. 04. 2020 18:14:11
Až nastane doba pokoronavirová měl bych pár otázek, které mi zřejmě nikdo nezodpoví, ale přesto bych je rád položil. Rád bych také, abychom se z této epidemie poučili pro to, co možná příjde příště.

Za prvé by mě zajímalo, zda virus Covid-19 byl jen hříčkou přírody, která nám uštědřila políček, nebo dílem lidským. Pokud byl dílem lidským, unikl náhodou nebo byl cílevědomě vpraven do lidské populace? Pokud ano, kdo tím co sledoval? Udělá to příště? Kdy? Máme se bát?

Za druhé by mě zajímala skutečná nakažlivost, mortalita a skutečná nebezpečnost tohoto viru. Bojovali jsme proti silnější chřipce, na níž ještě nemáme protilátky, nebo proti skutečné hrozbě? Podle některých zdrojů je pravděpodobnost úmrtí na koronavirus 30 – 40 x vyšší, než na běžnou chřipku (zde). To by znamenalo, že pokud v ČR umře 1500 lidí na chřipku ročně, mohlo by zde bez zavedení preventivních opatření umřít během roku až 60000 lidí. To už je opravdu hrozivé číslo. Záchrana 60000 životů už stojí za trochu nepohodlí a ekonomické ztráty. Chtěl bych proto vědět, jak moc toto nebezpečí bylo či ještě je reálné.

Po zkušenostech s pandemií tzv. prasečí chřipky, která byla vyhlášena Světovou zdravot­nickou organizací v roce 2009, ale reálně se nekonala – jen si na ni namastily kapsy některé farmaceutické firmy, člověk moc důvěry v systém mít nemůže a musí se ptát, zda celá situace není vytvoře­na nebo zveličena jen někomu ku prospěchu. V případě koronaviru je zřejmé, že reálné nebezpečí minimálně v jeho schopnosti přetížit zdravotnický systém skutečně existuje. Jak je skutečně velké nám ukážou data ze zemí, které opatření proti jeho šíření nezavedla či je zavedla pozdě.

Za třetí by mě tedy zajímalo nejen, kolik lidí v tomto roce na koronavirus ve světě zemře, zda to bude statisticky významně více či méně než na chřipku, ale zajímalo by mě, kolik lidí zemře na obě dvě nemoci dohromady, aby se nám nějakým statistickým kouzlem nepřesunuli lidé, co umřeli na chřipku do kolonky mrtvých na koronavirus. Samozřejmě bude zají­mavé vědět, zda se statisticky významně pohne také celkový počet zemřelých na světě. Taky by bylo namístě vědět, zda a jakou vlnu sebevražd lidí, kteří přišli o práci, příjem, živobytí a výsledy celoživotního úsilí ekonomická krize spojená s epidemií, vyvolá. Zda příliš tvrdá léčba nebyla horší než nemoc.

Samozřejmě, že ptát se nestačí. Otázky jsou však velmi důležité proto, abychom se mohli ze současné situace poučit a přijmout odpovídající preventivní kroky směrem do budoucnosti, protože tato pandemie v moderním globalizovaném světě určitě nebyla poslední a je hodně pravděpodobné, že mohou přijít ještě horší.

Jako první a zásadní nápravný krok bych viděl vypovědět Lisabonskou smlouvu, protože omezuje naši národní svrchovanost, vnucuje nám pravidla, normy a zákony, které nechceme, nepotřebujeme a v případě nebezpečí nás mohou ještě více ohrozit. Opravdu není možné, aby nás někdo kritizoval za to, že uzavřeme v případě nebezpečí své hranice, ani za to, že pande­mická opatření začneme uvolňovat, když se to začne jevit ze zdravotního hlediska možné či dokonce vhodné a pro naši ekonomiku žádoucí. Nevěřím, že úředník někde v Bruselu dokáže situaci řídit lépe než volené vlády jednotlivých států ani, že nebude upřednostňovat zájmy některých států nad jiné.

Bylo by vhodné mít vypracované statistiky, které by jasně vyjadřovaly skutečné riziko epidemie. Když někoho srazí auto, v nemocnici mu odeberou krev, zjistí, že má koro­na­­virus, on druhý den zemře na následky svého zranění, je poněkud matoucí, když se objeví ve statistikách úmrtí na koronavirus. To samé se týká lidí, kteří umřou na jiné nemoci nebo třeba ve věku krásných 95 let s koronavirem, ale ne na něj.

Ukázalo se, jak jsou důležité pro zvládnutí epidemie prostředky osobní ochrany, jako jsou roušky, respirátory, ochranné štíty, rukavice apod. Stát i zdravotnická zařízení by jich měly udržovat dostatečnou zásobu na několik měsíců. Stát by měl podporovat české firmy, které jsou schopny produkovat kvalitní ochranné prostředky. Obrátit se v tomto směru na zahraniční dodavatele nebo jejich výrobu v ČR svěřit do rukou zahraničním firmám (viz zde), považuji za plivnutí do tváře všem obyvatelům tohoto státu.

Poznali jsme v masovém měřítku to, co jsme dosud moc neznali. Firmy se mu­seli začít spoléhat na práci svých pracovníků z domova, pokud to bylo jen trochu možné. Děti se musely začít učit doma samostatně či s chudáky rodiči na základě úkolů, které jim učitelé posílají přes internet. Tento přístup bude třeba propracovat, systematizovat a začít o něm také uvažovat, jako o reálné možnosti vzdělávání v době pandemické či jiné krize.

Jako dost velké selhání vidím nedostatek koordinace postupů především v příhraničním režimu s okolními státy. Dřív jsme byli se Slovenskem jeden stát, máme zde velkou sloven­skou menšinu a najednou v době krize spousta lidí nemohla dojíždět za prací. To poškodilo je i firmy, pro něž pracují. To by mělo být napraveno a zajištěno, že v případě opakování krize bude koordinace s okolními státy fungovat mnohem pružněji.

Také bych viděl pro fungování státu v době krize důležité, aby se stát mohl obrátit nejen na složky svého záchranného systému ale i více na své občany organizované v rámci projektu nějaké formy civilní obrany. Stát by se měl spoléhat na vlastní občany, české firmy, sobě­stačnost ve výrobě ochranných prostředků, soběstačnost v oblasti základních potravin, držet kontrolu nad vodou a dalšími strategickými surovinami.

Přeji Vám příjemné prožití zbytku velikonočních svátků, které nám, bohužel, korona­virová krize silně omezila. Vydržme, snad bude brzy líp.

Autor: Rostislav Szeruda | neděle 12.4.2020 18:14 | karma článku: 19.37 | přečteno: 721x

Další články blogera

Rostislav Szeruda

Jak nám ukrajinská krize zavařila doma

Válka na Ukrajině nám přinesla ekonomickou krizi – obrovskou inflaci, nedostatek plynu, velké zdražení paliv a energie, migraci. Kdoví, co nás ještě čeká? A za všechno může Putin. Opravdu za všechno?

11.9.2022 v 17:44 | Karma článku: 45.25 | Přečteno: 6481 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Co nám válka na Ukrajině ukázala 2

Stejně tak jako jsem proti dráždění a provokování divokých zvířat a považuji za velmi ne­ro­zumné zahrávat si s těmi velkými, silnými a v případě ohrožení agresivními, byl jsem vždy také proti tomu zahrávat si s ruským medvědem,

25.8.2022 v 17:29 | Karma článku: 29.73 | Přečteno: 1018 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Co nám válka na Ukrajině ukázala

Co nám válka na Ukrajině ukázala? Za prvé, že přísloví, že není radno dráždit hada holou nohou a také medvěda, potažmo ruského, zadní částí těla, stále platí. Jinak hrozí, že o něco, co je nám blízké a bylo samozřejmé, přijdeme.

16.8.2022 v 17:26 | Karma článku: 38.80 | Přečteno: 1557 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Rozhovor s ďáblem 4

V roce 1937 začal psát Napoleon Hill, autor bestselleru Myšlením k bohatství, knihu Jak přelstít ďábla. Tato kniha je velmi troufalá a nadčasová. Představuji si, na co by se zeptal pan Hill ďábla dnes a jakou by dostal odpověď.

28.1.2022 v 17:42 | Karma článku: 18.08 | Přečteno: 370 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Pavel Chalupský

Podobnost nikoliv však náhodná.

Je 22. únor. Venku jak na jaře a ne uprostřed kalendářní zimy. Co se dá dělat. Milovníci zimních sportů si radovánek neužívají, silničáři si lebedí a řidiči jsou taky spokojení. Procházím městským parkem a...

26.2.2024 v 7:43 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 31 | Diskuse

Michael Laitman

Duchovno není jen pro izolované skupiny. Je pro celé lidstvo.

Omar Chajjám, muž, který se hluboce ponořil do hledání smyslu života, dospěl k závěru, že vše, čeho si kdysi vážil a pro co žil, je zbytečné. Jeho poznání se odráží v celém jeho díle a poukazuje na marnost jeho snah.

26.2.2024 v 4:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Jan Lněnička

Panu prezidentovi se splnilo Mozartovské přání – má tři hlavy!

Ve filmu Amadeus si ve scéně u parukáře si Mozart vybírá paruku a říká: „Všechny jsou tak krásné. Proč nemám tři hlavy?“ Druhou hlavou Petra Pavla je Vojtěch Šeliga, tou první je Eva Hromádková.

25.2.2024 v 19:27 | Karma článku: 23.90 | Přečteno: 365 | Diskuse

Pavel Liprt

"Cash only" aneb "Keine Kartenzahlung möglich"

V dnešní době je již používání platební karty běžnou záležitostí v mnoha zemích světa, (včetně) kromě Německa.

25.2.2024 v 17:35 | Karma článku: 17.47 | Přečteno: 722 | Diskuse

Karel Trčálek

My jsme ti demokraté. A tedy i ti nositelé správných názorů a významů

Členové vládní pětikoalice národu opakovaně vysvětlili, že jsou jedinými představiteli demokracie u nás. Jako takoví jsou tedy jediní nadáni správnými názory. A z toho logicky vyplývá, že tedy budou i arbitry názorů ostatních

25.2.2024 v 17:25 | Karma článku: 23.67 | Přečteno: 411 | Diskuse
Počet článků 103 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1304

Jsem člověk zajímající se o lidskou duši a její podstatu. Vyznávám svobodu myšlení a slova. Jsem autorem několika knih. Mé nejnovější knihy: Rytíři Slavelonu (2020) a aktuálně na Amazonu Schrödinger's cat and a new view of the world (2022).

Mé stránky: Kvantová dušewww.szeruda.cz

Útok moukou byl podvod. Bendigovi hrozí trest, že úřady zaměstnal zbytečně

Zpěvák Jan Bendig se nestal obětí útoku moukou, jak sám všude rozhlašoval. Celou událost s „pachatelem“ ve skutečnosti...

Dcera Vladimíra Ráže žije bez ruky. Protézu odložila po dvaceti letech

Veronika Rážová (43) je dcerou slavného českého herce Vladimíra Ráže. Narodila se bez levé horní končetiny. Za hendikep...

Bufet v Českém Krumlově se stal přes noc hitem. Zaujal řízkovým chlebíčkem

Fotografie chlebíčku na řízku obletěla na sociálních sítích během středečního dne téměř všechny skupiny. Tuto...

Jak uspokojit ženu? Odborníci vědí, jak na to. A za pokus to rozhodně stojí

„Přestože jsem po třicet let zkoumal ženskou psychiku, nejsem s to odpovědět na velkou, dosud nezodpovězenou otázku, co...

Známé tváře kritizují Michala Novotného. Nejsem homofob, brání se herec

Na Michala Novotného se na sociálních sítích snesla vlna kritiky. Herec v rozhovoru pro týdeník Téma mimo jiné řekl, že...