Úterý 2. června 2020, svátek má Jarmil
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 2. června 2020 Jarmil

Medicína, věda a homeopatie

3. 07. 2019 16:46:11
Homeopatie je alternativní léčebná metoda, která používá tak malé dávky léčebných látek, že v jejich léčebných preparátech prakticky žádné účinné látky nejsou. Pro širokou vědeckou obec je tak tato metoda léčení nepřijatelná.

Homeopatie je založená na principu, že podobné se léčí podobným. Používá látky, které u pacienta vyvolávají stejné symptomy jako jeho nemoc. Podání takové látky by tedy mělo pa­cientovi spíše přitížit než pomoci. Ublížit mu ale nemůže, protože homeopatie používá své léčivé látky silně zředěné. Stupeň zředění je ovšem tak vysoký, že se v homeopatiku nemusí reálně vyskytovat ani jedna molekula účinné látky. S tím má samozřejmě klasická věda problém. Co tam léčí, když tam vlastně nic není? Logická odpověď je, že kde nic není, tam ani nic neléčí.

Věda tvrdí, že jedinou účinnou složkou homeopatie je tzv. placebo efekt. Když mi někdo podá bonbón a řekne mi, že je to lék na mou nemoc či bolest, uleví se mi. Někdy se tak mohu dokonce spontánně vyléčit i z vážné nemoci. Ano, psychika je mocná. Homeopatie je podle vědy jen taková „bílá lež“, která může pomoci tomu, kdo v ní uvěří.

Aby vědci dokázali, že je homeopatie zcela neúčinná, pokoušeli se homeopatiky "předáv­ko­vat". Snědli jich, co jen mohli, a světe div se, nic se jim nestalo. Z toho vyvodili, že homeopatika nemají žádný účinek. No, zkuste to udělat s jakým­koliv jiným lékem a v nejlepším případě skončíte v nemocnici s vypumpovaným žaludkem. Myslím, že takový expe­riment především něco vypovídá o vědcích, kteří ho podstoupili.

Mnozí vědci bijí před homeopatiky na poplach. Pacient si vezme homeopatikum místo toho, aby si vzal účinný lék, a pak na následky „neléčení se“ umře. Takový případ se samo­zřejmě může stát. Hrůza! Homeopatie zabíjí lidi! Na jednoho pacienta, kterému homeopatie ublížila (či spíše vlastní blbost), připadají tisíce lidí, kterým ublížila klasická léčiva v důsledku předávkování určitou složkou léku, vedlejšími účinky léku, alergií na jeho určitou složku či špatně zvoleným typem léků; nemluvě o tom, že narůstá počet lidí závislých na lécích. Klasické léky se dostávají do vody, otravují ji, otravují ryby, zvířata i lidi, kteří tuto vodu pijí. Narůstá resistence bakterií na antibiotika. To je ale podle vědců a lékařů tak nějak v pořádku oproti rizikům, které vidí v homeopatii.

Nemám v úmyslu podporovat ani propagovat léčbu, která nemůže fungovat z prin­cipu, ale v případě homeopatie to myslím, tak jednoduché není. Tato léčba pomáhá mnohem více lidem, než jim škodí. Má celkem dobré účinky i na děti a zvířata, které nic o nevědeckosti této léčby neví. Myslím si, že to nebude jen placebo efektem.

Určitě by stálo za to zkoumat placebo efekt, když může mít tak skvělé účinky na pacienty. Bylo by skvělé, kdyby vědci a lékaři dokázali vyvolat u svých pacientů, na počkání, pozitivní placebo efekt. Nemuseli by jim dávat tolik škodlivých léků. Myslím však, že jsou spíše specialisty na vyvolávání nocebo efektu – negování pozitivních účinků léků a léčby. Pacientovi k tomu stačí jen si přečíst příbalový leták k lékům, aby věděl, jaké všechny nega­tivní účinky by se u něj měly dostavit. Samotná víra v lékaře a medicínu je zřejmě málo a nestačí ani jako placebo efekt.

Já osobně mám obrovský obdiv k moderní medicíně. Dokáže diagnostikovat obrovské množství nemocí a díky správné diagnóze včas nasadit vhodné léčebné postupy. Chirurgie dokáže dělat obrovské, dříve nemyslitelné, zázraky. Dokáže vrátit k životu lidi po těžkých autohaváriích a jiných nehodách. Západní medicína dokáže perfektně zvládat akutní život ohrožující stavy, díky antibiotikům vyléčit zánětlivá bakteriální onemocnění, ale z hlediska léčení dlouhodo­bých a chronických onemocnění pacienty moc léčit neumí.

Chemické léky a preparáty spíše projevy nemoci potlačují než, aby je léčily. Podívejme se kolem sebe – všude kolem nás se pohybuje hromada nemocných lidí, kteří užívají či spíše doslova nadužívají obrovské množství léků. Místo, aby jich v důsledku pokroků v medicíně ubývalo, nemohu se zbavit dojmu, že nemocných lidí spíše přibývá, jako by si je farma­ceutický průmysl vyráběl, aby měl stále víc a víc pacientů a tím také stále vyšší a vyšší zisky. Který jiný obor podnikání si dokáže vyrábět vlastní zákazníky?

Vraťme se však k homeopatii. Málokdo si uvědomuje, že pokud tato metoda funguje, není to zázrak, ale je za ní něco, co nám odhaluje část fyzikální reality, kterou se věda prozatím snaží přehlížet. Jediný způsob, jak by homeopatie mohla fungovat, totiž je, že by homeopa­ti­kum nepřenášelo fyzicky účinnou látku, ale pouze informaci o ní.

Když v roce 1896 bratři Lumiérové pustili poprvé divákům film Příjezd vlaku do stanice La Ciotat, traduje se, že vyvolali u diváků zděšení, jako by na ně najížděl skutečný vlak; a to přesto, že v kině nebyla přítomna ani molekula skutečného vlaku. Lidská mysl reaguje nejen na skutečné podněty ale i na ty virtuální. Pokud by stejný princip fungoval u homeopatik, zname­nalo by to, že existuje způsob, jak dokáže naše mysl poznat, že určitá substance byla ve styku s látkou, která je pro nás jedovatá, a spustit obrannou reakci, která vyšumí „do prázdna“ nebo se obrátí proti nemoci s podobnými symptomy.

Zastánci homeopatie se často pokoušejí vysvětlit její účinek pomocí „otisku molekuly“ v roz­toku. Nejsou ale schopni dobře vysvětlit, jak tento „otisk“ může vzniknout a uchovat se po dostatečně dlouhou dobu v míře schopné něco ovlivnit. Myslím, že tam žádný „otisk“ v kla­­sickém smyslu vzniknout nemůže. Domnívám se, že je pouze jediná možnost, jak by homeo­patie mohla fungovat.

Problém je tento. Pohlížíme na molekuly účinné látky jako na kuličky či drobné mince, které se nám rozkutálely po místnosti. Předpokládáme, že i když nevíme, kde se nacházejí, tak je jejich poloha přesně v místnosti lokalizována. Tato klasická představa ovšem nemusí být správná. Molekuly látek jsou sice poněkud větší než elektrony či jiné elementární částice, ale to není důvod, aby pro ně kvantová teorie neplatila.

Můžeme si představit, že je s molekulami účinné látky spojená vlnová funkce, která byla původně lokalizována v úzké oblasti prostoru a posléze se rozšířila do mnohem širší oblasti ředícího roztoku. Pravděpodobnost, že se molekuly účinné látky nacházejí někde v roztoku, je jedna. Bohužel (nebo bohudík) nevíme kde. Klasická fyzika říká, že i když nevíme, kde jsou, někde se lokálně nacházejí a tam, kde nejsou, nemohou působit.

Podle kvantové fyziky nemusí být ale poloha těchto molekul lokální ale naopak nelokální a to tak dlouho, dokud si nedáme tu práci a nenajdeme a nevyseparujeme všechny molekuly účinné látky ven z roztoku nebo alespoň nelokalizujeme jednoznačně jejich polohu. Jen ty molekuly, o nichž víme, kde se nacházejí, nemohou působit někde jinde.

Pokud molekuly účinné látky nedokážeme lokalizovat, jsou potenciálně přítomny v každé pilulce, která z roztoku vznikla. Kdybychom dokázali provádět měření v dostatečně krátkém čase, dokázali bychom je v ní „zahlédnout“. Tento čas je samozřejmě přespříliš krátký na to, aby tento virtuální obraz mohl přímo ovlivnit naše fyzické tělo, ale mohl by být dostatečně dlouhý na to, aby na něj zareagovala naše (nevědomá) mysl zvláště, je-li její existence také založena na jevech kvantové podstaty. Myslím si, že na této představě by se dala vytvořit hypotéza, která by teoreticky mohla být simulována početně nebo ověřena v nějaké modifiko­vané formě i experimentálně.

Četl jsem v jednom článku, že lékař homeopat je hlupák a podvodník. Otázkou spíše je, zda autoři podobných tvrzení sami nejsou nafoukanými tupci, kteří si myslí, že spolkli veške­rou moudrost světa a mají tedy právo soudit lidi, za jejich jiné názory a zku­še­nosti.

Paradoxně nepravděpodobnost přítomnosti jakékoliv molekuly účinné látky v homeopa­tiku, nedokazuje, že homeopatika nemohou léčit. Naopak možnost, že homeopatika mohou léčit, by mohla být dána tím, že nevíme, kde se molekuly účinné látky nacházejí. No, co vy na to slovutní mudrci?

Autor: Rostislav Szeruda | středa 3.7.2019 16:46 | karma článku: 18.52 | přečteno: 688x

Další články blogera

Rostislav Szeruda

Jen je nechte, ať se bojí!

Strach nás provází od počátku naší existence. Chrání nás, brání nám udělat věci, které by nás zahubily. Také nás ale ochromuje, brání nám se bránit, rozumně myslet, činí nás snadno ovladatelnými a pomalu, ale jistě, nás zabíjí.

10.5.2020 v 19:48 | Karma článku: 15.30 | Přečteno: 349 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Jak vytvořit (pandemickou) krizi – návod pro začátečníky

Mám z té korona krize divný pocit. Když mám divný pocit, napadají mě divné myšlenky. Když mám divné myšlenky, hledám informace. Když vidím data, mám pochybnosti. Jak je to s tou krizí doopravdy?

20.4.2020 v 17:31 | Karma článku: 28.09 | Přečteno: 756 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Až nastane doba pokoronavirová

Až nastane doba pokoronavirová měl bych pár otázek, které mi zřejmě nikdo nezodpoví, ale přesto bych je rád položil. Rád bych také, abychom se z této epidemie poučili pro to, co možná příjde příště.

12.4.2020 v 18:14 | Karma článku: 19.36 | Přečteno: 686 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Koronavirus jako zrcadlo společnosti

Koronavirus, který aktuálně sužuje naší společnost, jí zároveň nastavuje zrcadlo, některé věci zviditelňuje, jiné pokřivuje a některé problémy jako by zázračně zmizely.

28.3.2020 v 12:40 | Karma článku: 18.58 | Přečteno: 516 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Chemie v kuchyni - deset zajímavostí

Chemie - to nejsou jen "éčka". Chemie v kuchyni pomáhá - a někdy i obveselí. Deset blogů o tom, co všechno umí chemie, kterou používáme v domácnosti. Čištění stříbra a mosazi, silikon a hrátky s coca-colou. (délka přes 100 min.)

1.6.2020 v 8:00 | Karma článku: 14.28 | Přečteno: 362 | Diskuse

Dana Tenzler

Nechte si se mnou zajít chuť ... na průmyslově vyrobené potraviny

Kečup, křupky, muffiny a dokonce i káva. Naše potraviny se pomalu stávají oslavou chemického průmyslu. Pojďte se podívat, co se dá všechno nalézt v oblíbených potravinách.

28.5.2020 v 8:00 | Karma článku: 18.27 | Přečteno: 936 | Diskuse

Julius Maksa

Vznik a zánik vesmíru 1.

Vznikl vesmír tak, jak popisuje teorie velkého třesku? Mohla veškerá hmota vzniknout z ničeho? Je možné, aby hmota vznikla z energie? Je teorie velkého třesku reálná, nebo ji můžeme zařadit do sci-fi?

26.5.2020 v 12:40 | Karma článku: 12.14 | Přečteno: 412 | Diskuse

Jan Tomášek

Na rádiových vlnách 3 (rozhlasové vysílání a krystalka)

V podstatě jen doplněk k předchozím dvěma textům na dané téma - žádné zásadně nové informace - jenom shrnutí.

25.5.2020 v 21:09 | Karma článku: 10.04 | Přečteno: 502 | Diskuse

Zdenek Slanina

Akademická ne-etika vzkvétá i v koronakaranténě: Na VŠE (fraška plagiátora z FFUK) i jinde

Hladinu akademického života i za karantény čeří kauzy zametání kauz selhání akademických celebrit - na VŠE i jinde. Je to zásluhou kronyismu neboli bratříčkování, klientelistických vazeb, morální korupce, obav z řetězových reakcí.

25.5.2020 v 15:33 | Karma článku: 26.56 | Přečteno: 4011 |
Počet článků 87 Celková karma 20.33 Průměrná čtenost 1156

Jsem člověk zajímající se o lidskou duši a její podstatu. Vyznávám svobodu myšlení a slova. Jsem autorem několika knih. Má nejnovější kniha: Nový pohled na lidskou duši a vědomí. 

 

Mé stránky: Kvantová dušewww.szeruda.cz

 

Volím Trikolóru!

Najdete na iDNES.cz