Jako mravenci a včely

3. 06. 2019 17:01:00
Víc hlav, víc rozumu, říká jedno rčení. Dva lidé vyřeší problém snadněji než jeden. Tlupa přežije spíše než osamělý lovec. Společenství hmyzu jeví inteligentnější vzorce chování než jedinci, co je tvoří.

V jednom mraveništi může žít několik set tisíc mravenců, ale ve velkých mraveništích klidně i milión jedinců. Včel v jednom včelstvu může být několik desítek tisíc. Termitů může žít v termitišti i pět a více miliónů. Společenstva mravenců, termitů či včel využívají dělby práce a využívají specializované profese. Některé skupiny se starají o potravu, jiné o stavění hnízda, další hnízdo chrání nebo se starají o potomstvo. Hnízda, která si budují, mohou být velmi rozsáhlá a složitě strukturovaná.

Hmyzí jedinci jsou schopni vzájemně komunikovat pomocí doteku tykadly, pohybů nebo vyměšováním chemických látek. Přestože se hmyzí jedinci nejeví přespříliš inteligentně, spíše jako jednoduché automaty, celé společenství hmyzu projevuje úroveň inteligence pod­statně vyšší. Nejvíce je to patrné při stavění hnízda. Slepí termiti stavějí svá hnízda, jako by pro ně někde existoval plán, podle něhož se řídí. Stavějí sloupy a oblouky tak, že se setkají, aniž by mohli vidět, co sami staví a co staví o kousek dál jejich kolegové.

Termiti jsou schopni opravit poškození či trhlinu v termitišti tak, že pracují na opravě z obou stran současně a chodby propojí přesně tak, jak mají být. Snaží se propojit termitiště správně, i když třeba člověk vloží do trhliny v termitišti přepážku, která zabrání kontaktu a komunikaci termitů z jedné a druhé strany trhliny. Zemře-li královna, termiti přestanou na opravě poškození termitiště pracovat.

Mravenci nedbají na to, když pár dělníků starajících se o sběr potravy zmizí či zahyne, ale zmizí-li pár strážců mraveniště, ostatní se takřka okamžitě začnou vracet a dojde velmi rychle k uzavření kolonie. Děje se tak rychleji, než se zdá možné, aby si mravenci předali informací pomocí komunikace tykadly či chemicky pomocí feromonů.

Těžko bude­me hledat, třeba u hmyzu, nějakou individualitu. Spíše zjistíme, že jejich jednání se řídí určitými vzorci chování, které jsou danému druhu vlastní a pro všechny jed­notlivce společné. Tyto vzorce ovšem mohou být velmi důmyslné. Hmyzí kolonie se dokážou chovat, jako by tvořily jediný živý organismus a měly společné myšlení založené na jim vlastních archetypech. Duše hmyzu není něco existujícího uvnitř jejich malých hlaviček, ale je společná celé kolonii. Jedinci existují uvnitř této psýché.

U vyšších forem života, jako jsou ryby a ptáci, můžeme již pozorovat prvky skupinového i individuálního chování. Malé mořské ryby vytvářejí obří hejna, která se navenek jeví jako jeden velký organismus. Plavou v těsných formacích, dokážou změnit takřka současně směr svého pohybu, aniž by následovaly nějakého vůdce. Celá skupina umí velmi spořádaně a inte­ligentně reagovat na přítomnost predátora, obeplavat ho či se bleskově rozptýlit bez toho, aby si jedinci vzájemně překáželi či do sebe panicky naráželi.

Podobně se dokážou chovat i hejna ptáků. Něco je nutí současně vzlétnout či přistát, letět určitým směrem či prudce změnit směr letu. Kterýkoliv jedinec může spustit vlnu, která se během pár desetin sekundy rozšíří na celé hejno a ovlivní jeho pohyb. Rychlost této reakce je přitom větší, než by odpovídalo běžné reakci jedince na vizuální podnět. Nejedná se přitom o chaotický neurčitý reflex, který by vedl ke srážkám a kolizím, ale o koordinovaný smyslu­plný pohyb celého hejna. Pohyb jedince je ovlivněn pohybem všech ostatních ptáků.

K pochopení pohybu ryb či ptáků se používají matematické modely, které se snaží mode­lo­vat pohyb celého hejna na základě předpokladu, že se jedinci řídí několika jednoduchými pravidly navázanými na pohyb jejich sousedů nebo také využívají fyzikální principy proudění tekutin. Pohyb hejna by pak určovalo několik dominantních jedinců. Matematické modely pohybu osvětlují některé principy chování společenství ryb a ptáků, ale nedokážou vysvětlit ani popsat komplexnost pohybu hejna jako celku. Pokud by větší počet jedinců měl tendence cho­vat se individuálně, model by se zhroutil. Kdyby tuto výsadu mělo jen několik z nich, pak by asi hejno nereagovalo správně třeba na přítomnost vetřelce.

Ať už se jedná o termity, mravence, včely, ryby či ptáky vypadá to, jako by se jejich spole­čen­ství neřídily pomocí interakce stovek, tisíců či miliónů malých mozečku či individuálních myslí, ale jako by jedinci v rámci svého společenství existovali jako spolupracující buněčné stroje, uvnitř velké vzájemně je spoju­jí­cí mysli. Tato mysl by pak nebyla podobna softwarovému produktu, který vytvářejí jednotlivé malé organismy, ale spíše fyzikálnímu poli, které svým tvarem řídí pohyb jednotlivých živých komponentů a přesahuje rozměry jednotlivce.

Mnoho živočišných druhů má tendenci vytvářet menší či větší společenství, která se řídí nepsanými pravidly. Čím vyspělejší živočišný druh je, tím větší míru individuálního chování u něj můžeme pozorovat, ale to neznamená, že by nepodléhal kolektivním vzorcům chování typickým pro daný druh. To se týká i člověka. Existuje celá teorie o lidském nevědomí (Carl Gustav Jung) a kolektivních vzorech, které řídí jeho jednání.

Ať už kolektivní formy chování fungují jakkoliv, týkají se i lidí. Na rozdíl však od hmyzích společenstev, chování lidí ve stádu není inteligentnější než chování lidí jako individuí. Naopak, lidé jako masa se chovají mnohem méně vědomě, citlivě a inteligentně. Ovládají je emoce a kolektivní vzorce chování. Snadno podléhají vlivu samozvaných vůdců, skrze něž promlouvají jejich nejtemnější myšlenky a pocity. Jedinci se řídí svým vědomým myšlením, skupinu ovládá spíše nevědomí.

Trpíme iluzí, že my sami vytváříme své myšlenky, ale ono možná něco myslí v nás podle vzorů, které jsou společné pro celé skupiny lidí či celé lidstvo. Vyhledáváme vzory, které nám dodávají energii, leckdy na úkor jiných, rozvinujeme je ve své mysli a tím je zpětně posilujeme. O to větší vliv pak mají na další lidi. Není pak divu, jak snadno jako lidé podléháme vlivu různých náboženství a ideologií, které ovlivňují pohyb lidských mas tak, že se jak mravenci z různých mravenišť vrháme proti sobě v bratrovražedných válkách. My lidé ale, na rozdíl od mravenců, máme mož­­nost vědomé volby, které vzory myšlení a jednání necháme v sobě rozvinout. Škoda jen, že ji tak málo využíváme.

S využitím knihy: Sheldrake, R.: Přítomnost minulosti. ANAG, Olomouc 2017.

Autor: Rostislav Szeruda | pondělí 3.6.2019 17:01 | karma článku: 12.85 | přečteno: 479x

Další články blogera

Rostislav Szeruda

Jak nám ukrajinská krize zavařila doma

Válka na Ukrajině nám přinesla ekonomickou krizi – obrovskou inflaci, nedostatek plynu, velké zdražení paliv a energie, migraci. Kdoví, co nás ještě čeká? A za všechno může Putin. Opravdu za všechno?

11.9.2022 v 17:44 | Karma článku: 45.25 | Přečteno: 6481 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Co nám válka na Ukrajině ukázala 2

Stejně tak jako jsem proti dráždění a provokování divokých zvířat a považuji za velmi ne­ro­zumné zahrávat si s těmi velkými, silnými a v případě ohrožení agresivními, byl jsem vždy také proti tomu zahrávat si s ruským medvědem,

25.8.2022 v 17:29 | Karma článku: 29.73 | Přečteno: 1018 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Co nám válka na Ukrajině ukázala

Co nám válka na Ukrajině ukázala? Za prvé, že přísloví, že není radno dráždit hada holou nohou a také medvěda, potažmo ruského, zadní částí těla, stále platí. Jinak hrozí, že o něco, co je nám blízké a bylo samozřejmé, přijdeme.

16.8.2022 v 17:26 | Karma článku: 38.80 | Přečteno: 1557 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Rozhovor s ďáblem 4

V roce 1937 začal psát Napoleon Hill, autor bestselleru Myšlením k bohatství, knihu Jak přelstít ďábla. Tato kniha je velmi troufalá a nadčasová. Představuji si, na co by se zeptal pan Hill ďábla dnes a jakou by dostal odpověď.

28.1.2022 v 17:42 | Karma článku: 18.08 | Přečteno: 370 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 7.73 | Přečteno: 88 | Diskuse

Filip Vracovský

Jak to vypadá Mordor ( Rusko ) už nám klepe na dveře ?

Krátká předsváteční úvaha ... Taky vás některé uklidňující zprávy spíš rozruší ? Račte vstoupit .....

28.3.2024 v 9:00 | Karma článku: 8.44 | Přečteno: 224 |

Michael Laitman

Odhalení tajemství Knihy života

Jeden mudrc kdysi řekl: „Člověk musí získat jak vědomosti, tak moudrost.“ Na otázku, jaký je mezi nimi rozdíl, odpověděl: „Vědomosti se získávají čtením knih, moudrost se získává čtením knihy, kterou jsi ty sám.“

28.3.2024 v 4:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 28 | Diskuse

Tadeáš Firla

KSČM a Jan Ámos Komenský

Myslím, že politické, nebo náboženské symboly mají veliký význam a pro některé lidí hodně znamenají. Dnes jsem si všiml dvou. Vedle sebe ve skříňce - logo KSČM a portrét Jana Ámose Komenského. Je to změna mysli, nebo pouhá fraška?

28.3.2024 v 1:25 | Karma článku: 8.97 | Přečteno: 135 | Diskuse

Václav Kunft

Krásná česká královna Viola Těšínská.

O Viole Těšínské je zoufale málo písemných zmínek. Není divu, nebyla příliš významná a manželkou panovníka byla pouze rok. O to víc může pracovat fantazie.

27.3.2024 v 15:05 | Karma článku: 14.75 | Přečteno: 347 | Diskuse
Počet článků 103 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1304

Jsem člověk zajímající se o lidskou duši a její podstatu. Vyznávám svobodu myšlení a slova. Jsem autorem několika knih. Mé nejnovější knihy: Rytíři Slavelonu (2020) a aktuálně na Amazonu Schrödinger's cat and a new view of the world (2022).

Mé stránky: Kvantová dušewww.szeruda.cz

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...