Potřebujeme novou silnou pravicovou stranu
Žijeme v době, kdy Evropu a ve velké míře i svět ovládá levice. Není to ale tradiční levice zaměřená na ochranu pracujících lidí, zajištění jejich sociálních jistot a snažící se zabránit tomu, aby se nůžky mezi bohatými a chudými příliš rozevíraly. Není to ani komunistická či postkomunistická levice hlásající třídní boj. Komunisté i sociální demokraté mizí ze scény. Na jejich místo nastupuje levice hlásající anarchismus a kulturní marxismus pod pláštíkem liberální demokracie.
Stále více můžeme pozorovat řadu nezdravých trendů zleva, které se pokoušejí o relativizaci pravdy, morálky, základních hodnot i historie. Snaží se o omezování svobody slova, šíření politicky korektních lží, dehonestaci pro ně nežádoucích názorů a jejich zastánců. Práva menšin z okraje společnosti by nejraději povýšili nad práva většinové společnosti, tradiční role mužů a žen nahradili genderem a tradiční národní kulturu vymazali multikulturou. Demokracii by ohnuli tak, aby umožnila vládu samozvaných elit. Pro tohle vše je potřeba, aby vznikla nová pravicová a konzervativní strana, která by hájila tradiční a osvědčené hodnoty.
Proč nová? Jediná silná pravicová strana, která zde v minulosti existovala, ODS ztratila již dávno svůj politický i morální kredit, podlehla korupci a prodala sama sebe. Ze strany s jasnými vizemi zůstala jen beztvará hmota s trochou falešného pozlátka bez valné chuti, ale za to již poněkud nevábného odéru. Tato strana existuje spíše z toho, co bylo, než co může nabídnout svým voličům kromě negativní rétoriky vůči politickým konkurentům. Vyvrhla nepohodlné za nepohodlné názory, ale ponechala si arogantní až vulgární ale za to loajální straníky typu Topolánka, Novotného a Langa.
Jakých hodnot bych si u nové strany konzervativní a pravicové orientace cenil?
- Hájení svobody slova a projevu – v dnešní době můžeme pozorovat tendence omezit právo vyjádřit názor, který neodpovídá přání určitých politických a nátlakových skupin. Hrozí nám, že určité věci a témata nebude možno podrobit kritice ani o nich věcně diskutovat. Začíná to bany na sociálních sítích, v diskusních fórech, pokračuje to obstrukcemi, rušením veřejných vystoupení, ostrakizováním i napadáním názorových odpůrců a omezením svobody po projevu to končí. Kde končí svoboda projevu, tam končí i demokracie.
- Prezentace slušnosti nikoliv politické korektnosti. Politikové se rádi napadají, urážejí, cokoliv je jim dobré, aby své protivníky poškodili, a očekávají, že za to získají od svých voličů plusové body, aniž by sami museli přijít s něčím konstruktivním. Kde to jsme, když zastupitel ODS Lang vyhrožuje podřezáním? Na druhou stranu si politikové dávají pozor, aby pravdu zaobalili do politicky korektních frází, aby neřekli něco, za co by mohli být „morálními autoritami“ kritizováni. To je nutno změnit. Politik musí mluvit slušně ale zcela jednoznačně a bez obalu.
- Konzervatismus stavějící na tom, co se v minulosti osvědčilo a odmítající vše, co historicky vedlo k chaosu, válkám a nenávisti ve společnosti. Je třeba se postavit všem nesmyslům, povyšujícím práva zločince nad práva oběti, práva menšin z okraje společnosti nad práva většinové společnosti, genderových nesmyslů nad přirozeností. Poškodíte-li stromu kořeny, zahyne. Potřebujeme kořeny.
- Pragmatismus zaměřený na výsledky. Je třeba přijmout prostý fakt, že lidem je bližší košile než kabát. Strana bez jasného ekonomického a daňového programu, který by zvýšil životní úroveň většiny obyvatelstva, nemá na pravicové scéně, co dělat. Občan nemá být závislý na státu, ale stát na občanovi. Pravice by měla ekonomický a daňový systém dělat, co nejjednodušší, protože zjednodušení přináší funkčnost, a nikoliv ho zatěžovat tisící regulacemi a omezeními pro občana.
- Podpora střední třídy. Střední třída představuje skupinu obyvatel, na níž by měl stát stavět. Jedná se o asi 70% obyvatelstva, které přináší státu stabilitu, prosperitu a především svobodu. Bez silné střední třídy je země rozdělena na skupinku bohatých elit a masu chudých, kterou lze snadno, za příslib prebendy, ovládat. Dovoz laciné pracovní síly je ve své podstatě vždy pokusem obohatit koncerny na úkor jejich zaměstnanců, rozšířit masu chudých, poslušných a nesvobodných; a přitom tíhu takto vzniklých sociálních problémů přenést na stát.
- Hájit národní zájmy a suverenitu. Česká republika je malá ale strategicky umístěná země. Vždy jsme museli nějak vycházet s velkými mocnostmi, které nás chtěly ovládnout vojensky, politicky či ekonomicky. Sotva jsme se vymanili z područí Moskvy, hrozí nám, že budou o nás (v podstatě bez nás) rozhodovat politikové někde v Bruselu, Berlíně či Paříži. Ztratíme-li národní suverenitu, přijdeme brzy i o svou národní identitu. Nejspíš se pak nestaneme ekonomicky vyspělou zemí, ale budeme pokračovat v kariéře levné montovny a ekonomické kolonie Německa. Aby se to nestalo, měly by být pro nás vzorem země, jako je Izrael, Japonsko či Jižní Korea – politicky, ekonomicky i vojensky. Důležitá je pro nás také spolupráce v rámci V4+, vyvážená politika a ekonomické vazby na všechny strany.
- Nenechat se korumpovat. Ze všech stran k nám proudí „dobro“ všeho druhu. Fondy EU nás zásobují penězi, abychom mohli mít cyklostezky na světové úrovni, Norsko nám posílá peníze, abychom si vylepšili školství, prodali své děti a nechali je proškolit v rámci moderních ideologií. Nezávislá justice dostává zahraniční příspěvky, aby byla ještě nezávislejší. To, že nám někdo dává na něco peníze, ještě neznamená, že je to pro naše dobro. Spíš je třeba se ptát: Cui bono?
- Apolitické školství. Své děti posíláme do školy, aby získaly vědomosti a dovednosti prospěšné pro život a ne proto, aby jim tam někdo za peníze z nějakých fondů přednášel něco nad rámec státem schválených osnov, aby se vzdělávaly o mírumilovnosti některých náboženství, genderových teoriích, byly zatahovány do politických půtek či ekonátlakových skupin. Školy by měly produkovat vzdělané lidi a odborníky, nikoliv se snažit za každou cenu vzdělat nevzdělatelné.
- Ekologie bez ideologie. Ekologie by měl být boj za čistotu prostředí, nikoliv prostředek politického boje či nátlaku, prostředek pro blokování výstavby silnic a dálnic, prosazování ekologických nesmyslů ve formě nevýkonných vysavačů, nesmyslných emisních norem či zadrátováním ulic nabíjecími šňůrami pro elektromobily.
- Víra ve smysl existence. Člověk nemusí věřit v Boha, ale měl by věřit, že naše existence i konání má smysl, že máme my i naše děti budoucnost, že nebude po nás potopa ani, že nezanikne civilizace kvůli bláznovství mocných.
Když se na politické scéně objevili Realisté, doufal jsem, že budou pravicovou politickou stranou, kterou tato země potřebuje. Nestalo se. Po té, co byl pan Fiala tak "hodný" a vyhodil ze strany pana Václava Klause mladšího, opět cítím naději, že se zde objeví nová silná pravicová strana, které by bylo možno hodit ve volbách svůj hlas.
Rostislav Szeruda
Jak nám ukrajinská krize zavařila doma
Válka na Ukrajině nám přinesla ekonomickou krizi – obrovskou inflaci, nedostatek plynu, velké zdražení paliv a energie, migraci. Kdoví, co nás ještě čeká? A za všechno může Putin. Opravdu za všechno?
Rostislav Szeruda
Co nám válka na Ukrajině ukázala 2
Stejně tak jako jsem proti dráždění a provokování divokých zvířat a považuji za velmi nerozumné zahrávat si s těmi velkými, silnými a v případě ohrožení agresivními, byl jsem vždy také proti tomu zahrávat si s ruským medvědem,
Rostislav Szeruda
Co nám válka na Ukrajině ukázala
Co nám válka na Ukrajině ukázala? Za prvé, že přísloví, že není radno dráždit hada holou nohou a také medvěda, potažmo ruského, zadní částí těla, stále platí. Jinak hrozí, že o něco, co je nám blízké a bylo samozřejmé, přijdeme.
Rostislav Szeruda
Rozhovor s ďáblem 4
V roce 1937 začal psát Napoleon Hill, autor bestselleru Myšlením k bohatství, knihu Jak přelstít ďábla. Tato kniha je velmi troufalá a nadčasová. Představuji si, na co by se zeptal pan Hill ďábla dnes a jakou by dostal odpověď.
Rostislav Szeruda
Rozhovor s ďáblem 3
V roce 1937 začal psát Napoleon Hill, autor bestselleru Myšlením k bohatství, knihu Jak přelstít ďábla. Tato kniha je velmi troufalá a nadčasová. Představuji si, na co by se zeptal pan Hill ďábla dnes a jakou by dostal odpověď.
Rostislav Szeruda
Kouzlo vánočních pohádek
Máte někdy chuť podívat se na nějaký film poprvé? Zní to divně? Možná ano, ale já to tak mám – hlavně o vánocích. Rád bych se na některé filmy – hlavně pohádky, které jsem už viděl mnohokrát, podíval, jako by to bylo poprvé.
Rostislav Szeruda
Rozhovor s ďáblem 2
Zdálo se mi, že jsem na nějakém shromáždění. Vypadalo to jako nějaká modlitebna. Lidé poslouchali kazatele, který k nim hovořil. Nebyl to ale živý člověk. Vlastně sledovali velkou obrazovku, která k nim promlouvala lidským hlasem
Rostislav Szeruda
Rozhovor s ďáblem
Četl jsem si večer knihu od pana Napoleona Hilla s názvem Jak přelstít ďábla. Byl jsem unavený a tak jsem brzo usnul. Děj knihy se mi zvolna přelil do snu.
Rostislav Szeruda
Navrhuji nechat vládu kanonizovat, aneb hledá se advocatus diaboli
Kanonizace či svatořečení je proces prohlášení nějakého člověka za svatého. Má několik fázi. Člověk je označen nejprve za Služebníka Božího, pak za Ctihodného, Blahosloveného a nakonec za svatého.
Rostislav Szeruda
Navzdory všem…
Zdálo se, že končí nouzový stav. Měl sloužit po krátké období, ale vláda se ho pokusila a pokouší zavést „na věčné časy“. Výsledek? Žalostný. Přesto si vláda pozvala na pomoc hejtmany a společně znevážili parlament i právní stát.
Rostislav Szeruda
O vánoční nudě
To mě to unavilo. Štědrovečerní Pohádka o vánoční hvězdě. Navnadila, potěšila oko. Skvělý nápad, ale přešel do slaboduchého klišé. Samospasitelná nezištná láska. Nic víc.
Rostislav Szeruda
Hra na dozorce a vězně
Myslím, že je nejvyšší čas si v době této Covidové krize připomenout děsivý Stanfordský experiment, protože možná jeho masivnější a ještě děsivější verze se nám odehrává právě před očima.
Rostislav Szeruda
Potřebujeme zbraně?
Tento týden to byl rok, co ve Fakultní nemocnici Ostrava řádil šílený střelec. Máme šanci se ubránit šílenému střelci či útočníkovi s nožem? Jak se zachovat? Bránit se nebo utíkat? Pomůže nám, když budeme mít zbraň?
Rostislav Szeruda
Jsme s Covidem nebo proti němu?
Snad je po bitvě. Je na čase být generálem. Alespoň na chvíli. Experti nám totiž slibují další bitvy – další kola pandemie. Kdo vyhrál a kdo je poražený?
Rostislav Szeruda
S Prymulou nebo bez
Když se na jaře k nám dostala Covidová krize, zaznělo vyjádření, že česnek, konzumace vitaminů, minerálů, otužování ani štamprle večer nás před nákazou Covidem neochrání, což je jistě pravda, ale
Rostislav Szeruda
Placebo efekt
Placebo (lat. potěším) je neúčinná látka či postup léčení, který u pacienta vyvolá pozitivní léčebný efekt, přestože by žádný léčebný efekt neměl být pozorován. Léčebný efekt je považován pouze za důsledek autosugesce pacienta,
Rostislav Szeruda
Jen je nechte, ať se bojí!
Strach nás provází od počátku naší existence. Chrání nás, brání nám udělat věci, které by nás zahubily. Také nás ale ochromuje, brání nám se bránit, rozumně myslet, činí nás snadno ovladatelnými a pomalu, ale jistě, nás zabíjí.
Rostislav Szeruda
Jak vytvořit (pandemickou) krizi – návod pro začátečníky
Mám z té korona krize divný pocit. Když mám divný pocit, napadají mě divné myšlenky. Když mám divné myšlenky, hledám informace. Když vidím data, mám pochybnosti. Jak je to s tou krizí doopravdy?
Rostislav Szeruda
Až nastane doba pokoronavirová
Až nastane doba pokoronavirová měl bych pár otázek, které mi zřejmě nikdo nezodpoví, ale přesto bych je rád položil. Rád bych také, abychom se z této epidemie poučili pro to, co možná příjde příště.
Rostislav Szeruda
Koronavirus jako zrcadlo společnosti
Koronavirus, který aktuálně sužuje naší společnost, jí zároveň nastavuje zrcadlo, některé věci zviditelňuje, jiné pokřivuje a některé problémy jako by zázračně zmizely.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 103
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1304x
Mé stránky: Kvantová duše, www.szeruda.cz