Zenónův kvantový efekt

19. 08. 2018 20:01:19
Achilles a želva či letící stojící šíp to jsou dva nejznámější Zenónovy paradoxy. Existují ale i další, které provokují filosofy i matematiky. Snaží se dokázat, že bytí je nedělitelné a pohyb nemožný.

Po filozofovi Zenónovi z Eleje dostal název i jeden zajímavý fyzikální jev – tzv. Zenónův kvantový efekt. Budeme-li nějaký kvantový systém dostatečně často pozorovat, nebude scho­pen se změnit, nebude se schopen vyvíjet v čase a zamrzne ve svém stávajícím kvantovém stavu. Prostě nemůže se změnit, když se na něj koukáte.

Kdybychom se dokázali na sebe dostatečně pozorně koukat (třeba přes zrcadlo), dokázali bychom zabránit svému stárnutí, ale bohužel za cenu, že bychom se nemohli ani pohnout. Čas by se pro nás zastavil – zamrzli bychom v čase. Museli bychom ovšem být schopni neustále pozorovat každou molekulu, každý atom v našem těle.

Zenónův kvantový efekt je příklad fyziky, která zasahuje až do oblasti teologie. Vlastně nám říká, že nemůže existovat vševědoucí a vševidoucí Bůh, protože, kdyby se stále díval a všechno viděl, pak by se nic nemohlo měnit. Takže pokud existuje Bůh, zas tak pozorně se na tento svět nekouká a díky tomu se tento svět může vyvíjet a měnit.

Věci se tedy mohou měnit a vyvíjet jen díky tomu, že je nejsme schopni my, Bůh ani nic jiného neustále pozorovat. Aby byl svět ještě podivnější, jakmile věci nepozorujeme, mohou existovat ne v jednom, ale v mnoha stavech současně. Nemají pak jednu historii svého vývoje ale celou řadu možných historií. Teprve, až se na věci podíváme, všechny stavy, v nichž se mohou právě vyskytovat, se zredukují na jeden stav a skutečnou se stane jedna z možných historií. Realita se tedy rodí až po pozorování – viz experiment Schrödingerova kočka.

Kritici myšlenkového experimentu Schrödingerova kočka říkají, že kočku nelze oddělit od prostředí, v němž se nachází – od molekul vzduchu, stěn krabice i všeho ostatního, co se právě v krabici nachází. Tyto interakce jsou sice velmi slabé, přesto ale dokáží narušit vlno­vou funkci kočky. Vlnová funkce živé a mrtvé kočky se oddělí. Kočka už není mrtvá a živá současně ale existuje v jednom nebo druhém stavu, jak odpovídá naší logice. Tomuto jevu se říká dekoherence.

Podle této ideje prostředí provádí cosi jako pozorování. Prakticky je pro fyziky velmi obtížné udržet v laboratorních podmínkách ve stavu koherence (provázání) i jen několik atomů současně. Částice spolu interagují, a tak naru­šují svůj kvantový stav. Dekoherenci může způsobit také dostatečně silné elektrické či gravitační pole.

Řešení Schrödingerovy kočky pomocí principu dekoherence je pro fyziky přitažlivé, pro­tože její vlnová funkce nekolabuje skrze vědomí pozorovatele, ale v důsledku řady inte­rakcí s okolním světem. Neřeší ale otázku, jak se „příroda“ rozhoduje, zda kočka ještě zůstane na chvíli živá či už právě přišla její chvíle odebrat se do věčných lovišť.

Teorie mnoha světů nabízí v tomto případě řešení ve smyslu, že když v jednom vesmíru kočka zemřela, existuje další vesmír, kde kočka je stále ještě naživu. Postupně tak přibývá vesmírů s mrtvými kočkami, ale stále někde existuje mini­málně jeden vesmír, kde tisíciletá kočka odmítá zemřít. Podle této teorie tedy existuje vesmír, kde ruskou ruletu můžete hrát, jak dlouho chcete, a přitom nikdy nezemřete.

Pokud je teorie mnoha vesmíru správná, když se v jednom vesmíru rozhodneme špatně, určitě se hned objeví vesmír, kde jsme se rozhodli správně. Měli bychom tedy pozorovat, že naše rozhodnutí jsou v polovině případů dobrá a v polovině špatná. To ale nepozorujeme. Kupodivu většina z nás se většinou rozhoduje správně – jinak bychom dlouho nepřežili.

Princip dekoherence není lékem na Schrödingerovu kočku, i když by tomu mnozí fyzi­kové rádi věřili. V tomto myšlenkovém experimentu totiž nejenže nepozorujeme stav kočky uvnitř krabice, ale my dokonce nepozorujeme ani stav prostředí, v němž se kočka nachází. Prostředí tak může být po celou dobu experimentu ve stavu koherence s kočkou. K žádné dekoherenci tam samovolně nemůže dojít. Důležitost role vědomého pozorovatele tak není narušena.

Musím se přiznat, že jsem byl velkým příznivcem myšlenky, že jedna částice je schopna „pozorovat“ druhou částici, ještě dlouho předtím, než jsem se dočetl, že se tomuto principu říká dekoherence. Připadalo mi to jako jakási základní forma pasivního vědomí existující již v neživém světě, z níž se vyvinulo naše vědomí.

Před nějakou, ne zas tak dlouhou, dobou jsem tuto ideu začal opouštět – přestala mi dávat smysl. Domnívám se, že k tomu, abychom mohli mluvit o pozorování a zároveň o vědomí, nestačí, že se objeví obraz objektu v (zorném) poli jiného objektu, ale že obraz objektu musí v mysli subjektu vyvolat sekundární obraz. Ty se složí dohromady v jeden obraz reality vní­maný subjektem – pozorovatelem.

První obraz je cosi jako vlnové klubko pohybující se prostorem – mnoho možností sbale­ných dohromady. Druhý obraz je jako vlna, která z vlnového klubka prvního obrazu vybere sobě nejpodobnější možnost a vytvoří spolu s ní realitu tak, jako když ze dvou vln vznikne interferencí – složením stojatá vlna. Realita to tedy nejsou pohybující se vlny. Realita, kterou jsme schopni pozorovat – jsme si ji vědomi, to jsou jakoby na chvíli zamrzlé stojaté vlny.

Musím tedy s panem Zenónem konstatovat, že bytí, jak ho známe, je nedělitelná realita bez pohybu. Je to vrcholek ledovce plovoucího v moři mnohoznačné kvantové reality, kapka právě dopadlá na povrch vodní hladiny.

Viz také: Schrödinge­rova kočka, Antropický princip, Má existence vesmíru význam?

S použitím:

Szeruda, R.: Nový pohled na lidskou duši a vědomí. Praha 2017.

Kaku, M.: Paralelní světy. Argo, Praha 2007.

Bohm, D., Hiley, B. J.: THE UNDIVIDED UNIVERSE. London 1993.

Zenón z Eleje

Autor: Rostislav Szeruda | neděle 19.8.2018 20:01 | karma článku: 17.84 | přečteno: 1990x

Další články blogera

Rostislav Szeruda

Jak nám ukrajinská krize zavařila doma

Válka na Ukrajině nám přinesla ekonomickou krizi – obrovskou inflaci, nedostatek plynu, velké zdražení paliv a energie, migraci. Kdoví, co nás ještě čeká? A za všechno může Putin. Opravdu za všechno?

11.9.2022 v 17:44 | Karma článku: 45.25 | Přečteno: 6481 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Co nám válka na Ukrajině ukázala 2

Stejně tak jako jsem proti dráždění a provokování divokých zvířat a považuji za velmi ne­ro­zumné zahrávat si s těmi velkými, silnými a v případě ohrožení agresivními, byl jsem vždy také proti tomu zahrávat si s ruským medvědem,

25.8.2022 v 17:29 | Karma článku: 29.73 | Přečteno: 1018 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Co nám válka na Ukrajině ukázala

Co nám válka na Ukrajině ukázala? Za prvé, že přísloví, že není radno dráždit hada holou nohou a také medvěda, potažmo ruského, zadní částí těla, stále platí. Jinak hrozí, že o něco, co je nám blízké a bylo samozřejmé, přijdeme.

16.8.2022 v 17:26 | Karma článku: 38.80 | Přečteno: 1557 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Rozhovor s ďáblem 4

V roce 1937 začal psát Napoleon Hill, autor bestselleru Myšlením k bohatství, knihu Jak přelstít ďábla. Tato kniha je velmi troufalá a nadčasová. Představuji si, na co by se zeptal pan Hill ďábla dnes a jakou by dostal odpověď.

28.1.2022 v 17:42 | Karma článku: 18.08 | Přečteno: 370 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Čokoládoví velikonoční zajíčci

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)

18.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 20.30 | Přečteno: 313 | Diskuse

Dana Tenzler

První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin

Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)

14.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 24.60 | Přečteno: 428 | Diskuse

Dana Tenzler

Umělé zatmění Slunce

ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)

11.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.23 | Přečteno: 266 | Diskuse

Martin Tuma

Matematický mozkolam s váhami

Nepravidelný občasník zaměření na občerstvení mozkových závitů v matematice. Neváhejte to zkusit, třeba v sobě objevíte netušený talent.

8.3.2024 v 12:55 | Karma článku: 10.36 | Přečteno: 493 | Diskuse

Rudolf Pekař

Praotec Ukrajinec? No a co?

Naděje a očekávání vyplývající z vědeckých objevů jsou něčím, co nás jako lidstvo posouvá vpřed. Nedávno objevené nejstarší pravěké lidské osídlení na území Evropy v západní Ukrajině je přesně takovým objevem.

7.3.2024 v 11:45 | Karma článku: 10.12 | Přečteno: 568 | Diskuse
Počet článků 103 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1304

Jsem člověk zajímající se o lidskou duši a její podstatu. Vyznávám svobodu myšlení a slova. Jsem autorem několika knih. Mé nejnovější knihy: Rytíři Slavelonu (2020) a aktuálně na Amazonu Schrödinger's cat and a new view of the world (2022).

Mé stránky: Kvantová dušewww.szeruda.cz

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...