Pan prezident Miloš Zeman vyhrál demokratické volby. Dobojováno jest – přesto zbraně zřejmě hned tak ještě neutichnou. Miloš Zeman se nezmění a jeho oponenti také ne. Čeká nás další hodně perné i peprné prezidentské období.
Neměl jsem příliš v úmyslu se k výsledkům prezidentských voleb vyjadřovat. Přesto jsem pár postřehů učinil.
Největším protivníkem svého znovuzvolení byl Miloš Zeman sám, respektive jeho již značně nabubřelé ego. Kdyby proti sobě neměl, jak při prvních tak i druhých prezidentských volbách, představitele politických proudů, které opravdu většině národa nesedí, prohrál by zcela jednoznačně. Spoustu hlasů mu tedy paradoxně přinesli jeho oponenti. I já jsem jedním z těch, kteří Zemana neradi, ale Drahoše a jeho uvědomělý proud ještě míň.
Podle statistických šetření a různých vyjádření to vypadá, že „blbci“ porazili „vzdělané“. Mladí a pokrokoví prohráli se „starými“. Praha prohrála s „hloupým“ venkovem a periférií. Zvítězila lůza, která by neměla mít volební právo. Vyhrála xenofobie nad neomarxismem a multikulturou. Zvítězily pro ruské síly nad pro evropskými.
Pravdu mají také lidé, kteří tvrdí, že vyhrál barbar, xenofob, opilec, křupan a islámofob nad „slušným“, vzdělaným člověkem uhlazeným gentlemanem s falešnými brýlemi. Historie nás ale již poučila, že občas je lepší mít Churchilla než Chamberlaina.
Zazněl také názor, který zní trochu lépe, že zvítězili lidi práce, lidé pracující v různých podnicích a firmách vyrábějící zboží a produkty, které dělají Českou republiku tím, čím je. Zvítězili tedy spíše lidé, kteří vytvářejí hodnoty – ne ti, co z nich žijí, ani ti, co by je chtěli přerozdělovat. Zvítězili lidé, kteří se necítí být povznesenou elitou tohoto světa.
Podle politologa Tomského nás čeká další velká estráda na Hradě. Jak ale řekl jeden můj kolega: „Voliči se rozhodli, že lepší je být k smíchu, než k pláči“.
Pozitivní není to, že vyhrál Zeman, ale že prohrálo křídlo reprezentované J. Drahošem. Prohrál člověk, který je, slovy pana Václava Klause staršího, naprostým ztělesněním prázdna a beznázorového světa, který mocní současné Evropy strašně moc potřebují. Možná právě proto tak hrozně zuří.
Spiegel napsal, že Miloš Zeman vyhrál navzdory všem hřmotným a trapným vystoupením, navzdory bezpočtu nenávistných výroků, navzdory nemocem a chatrnosti. Kupodivu ale už zapomíná dodat, že k bezpočtu trapných a nenávistných výroků došlo z obou stran. No a co se týká nemocí a chatrnosti, četl jsem na webu, že je dobře, když zdravý rozum zvítězí nad zdravýma nohama.
Dnes na ČT24 v druhé části Otázek Václava Moravce jsem slyšel, že volbou Zemana se Česká republika zařadila mezi státy, které se vzdalují od evropských demokratických hodnot. Volbou Zemana prý lidé zničili demokracii v Česku. No tedy, že by v demokracii evropského typu nebylo povoleno volit určité osoby či strany?
Spoustu toho, co bylo na tzv. veřejnoprávní televizi řečeno, bych označil za dehonestaci České republiky a jejich občanů za volbu, kterou učinili. Moderátorovi to ale zřejmě nevadilo. Velcí kluci se zlobili na ty malé zaprděné Čechy a Moravany. Asi bychom se měli spolu se zbytkem V4 pomalu chystat na cestu do pekla. Ač ve středu Evropy vzdalujeme se prý gravitačnímu těžišti Evropy. Že by nové fyzikální zákony?
Je s podivem jaké to politické strany a osobnosti v Evropě mají právo označovat své politické konkurenty a odpůrce za nedemokratické, populistické či nezdravě pravicové. Že by nevěřili na Vox populi, vox Dei? Že by se (oprávněně) báli „zrady“ vlastních voličů? Že by místo možnosti střetu idejí chtěli monopol na demokracii a Evropské hodnoty, jako by to byly nějaké oplatky na prodej?
Přání „Ať chcípnou všichni voliči Zemana!“ z úst jednoho pražského podnikatele asi nebude „Hate Speech“ ale spíše nepochopený projev pravdy a lásky. Za to formát diskuse kandidátů na prezidenta na televizi Prima byl prý extrémistický.
Co dodat? Lživé, dezinformační a proruské servery zase jednou zvítězily nad "pravdou a láskou". Zase si velké peníze investované do kampaně jedné osoby nedokázaly koupit dost lidí. Ten kdo se povyšoval, byl ponížen. Ukotvení na Západ se nekonalo. Vyhrála koruna nad eurem. Ve hře o čas jsme získali zase pět minut k dobru.
