Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Až se rozplynou iluze

2. 07. 2017 20:58:57
Evropská komise zahájí s Českou republikou, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení legislativy EU v souvislosti s kvótami na uprchlíky. Slovenska se toto řízení prozatím netýká, i když je také proti kvótám.

EU ústy Jeana-Claude Junckera, Martina Schulze či nově Emmanuela Macrona již delší dobu avizuje, že zatočí s neposlušnými státy jako je Polsko, Maďarsko, Česko či Slovensko – prostě V4. Naše míra humanity a solidarity, ochota přijímat migranty a nechat se islamizovat totiž neodpovídá vysokým evropským standardům.

Naši vládní politikové nám předkládají iluzi, že až vyložíme své argumenty a vysvětlíme politikům EU, že k nám migranti prostě nechtějí, protože by se u nás neměli tak dobře jako v Německu, Švédsku či Francii a museli by se navíc učit těžko srozumitelné jazyky, nalez­neme u nich pochopení a vše se zázračně změní.

Druhou iluzí je, že i když neuspějeme se svými argumenty, stačí, když zaplatíme sankce v řádu desítek či stovek miliónů nebo dokonce několik miliard korun, a vše bude v pořádku – žádní migranti k nám ne­přij­dou. Platit sankce ovšem znamená, že přijímáme svou vinu a trest, že jsme opravdu ti špatní, kteří si zaslouží potrestat – občané EU druhé či třetí kategorie. Placení sankcí neznamená, že už nebude na nás vyvíjen další tlak ohledně přijímání emigrantů – ale spíše naopak.

Třetí iluzí je, že Česko uspěje se svou žalobou u Evropského soudního dvora, která dras­ticky omezuje držení střelných zbraní. Naše víra v logické a racionální argumenty vůči (z)vůli EU zřejmě nebude dostatečná. Je velmi dobře, že se podařilo ve sněmovně přijmout ústavní zákon o bez­peč­nosti ČR. Je to posílení naši pozice ve sporu s EU, ale není zdaleka jisté, že to bude dostatečné.

Veškerá snaha bojkotovat nesmyslné nařízení EU, argumentovat či vyhrát soudní spor s EU je chvályhodná a získává nám čas. Většina našich politiků ale nemá v úmyslu tento boj s EU vyhrát, spíše si to jen nechce polepit u svých voličů. Jednoho dne přijde chvíle, kdy nám sdělí, že dělali, co mohli, ale přes jejich nesmírný odpor a úsilí, nezbývá nám než se podvolit, pro­tože si nemůže dovolit opustit toto společenství mocných. Vysvětlí nám, že jen kapitulace a poddanství nám umožní přežít.

Musíme si uvědomit, že smrtelně nemocná a ohrožená západní Evropa již nemá sílu se postavit pravému nepříteli, který ji chce zničit. Kdyby to udělala, musela by přiznat chybu a popřít svou politiku posledních 50-ti let. To se nestane. Místo toho svou energii zaměří na druhotné problémy a najde si zástupné nepřátele. Jsme to my, kdo jim to kazí. Přitom si neuvědomují, že my jsme jejich praví spojenci a bez nás nepřežijí. Jsme něco jako špatné svědo­mí, kterého je záhodno se zbavit.

To, co potřebuje, abychom přežili, je nezaleknout se tlaku EU. Tento tlak je totiž svým způsobem i pozitivní, protože nás dokáže spojit s našimi spojenci, jimiž jsou státy V4. EU se nás pokusí rozdělit. Jako nejslabší článek si prozatím vybrala Slovensko tím, že s ním neza­hájila řízení kvůli kvótám. Určitě se bude snažit ovlivnit i naše politiky, aby za drobné ústupky prodali náš stát.

Odvaha vyhlásit referendum o vystoupení ČR z EU našim politikům chybí a ještě dlouho chybět bude. Reálně se totiž obávají sankcí, které by nadutá EU vůči ČR vyvodila. Přece jen z našeho czexitu (či czech-outu) by asi neměli tak velký strach jako z brexitu, a o to víc by nám ho ostatní členské země osladily. Co je ale horší, řada politiků je na našem členství v EU přímo zainteresovaná přes dotace, teplá místa a jiné výhody.

Budou nám tedy tvrdit, že musíme být u stolu, kde se jedná (skoro bez možnosti něco ovlivnit), musíme být v tvrdém jádru (pěkně poslušní) a rychlém proudu (tekoucím do propasti). Nesmíme být nedůvěryhodný partner (naopak důvěra v Německo a Francii je povinná), musíme být solidární (když nás tak dotují) a hlavně nesmíme sklouznout na periférii Evropy, jinak nebudeme mít přístupy na trhy ani k vyspělým technologiím.

Když už tedy je pro nás tak výhodné zůstat v EU, nesnažme se alespoň dělat Německu a Francii lokaje. Nesnažme se zavděčit tím, že přestaneme „kamarádit“ v rámci V4. Naopak měli bychom si najít přirozené spojence i mimo V4 - se zeměmi, s nimiž máme histo­ricky dobré vztahy, se zeměmi, které nechtějí patřit do sféry vlivu Ruska ani slepě poslouchat Brusel, přijímat migranty a nechat se isla­mizovat.

Naše obrana proti zvůli EU má dlouhodobě jedinou šanci právě v posilování vazeb a spo­jenectví v rámci V4. To samo o sobě ale nestačí. V4 nemusí být dost silná proti hlasům západ­ních zemí. Potřebujeme další spo­jence. Mohli bychom je najít v Chorvatsku, Slovinsku či Bulharsku. Rozšířením o Litvu, Lotyšsko, Estonsko či i Rumun­sko by mohl vzniknout celkem významný geopolitický útvar působící v rámci EU i NATO - unie v unii. Pokud najdeme i jiné spojence, tím líp.

Spojenectví na bázi suverénních států, které si chtějí udržet svou suverenitu, národní charakter státu a většinově křesťanskou identitu by mohla být silou, která dokáže EU změnit, a když ne, tak by společné opuštění EU více státy najednou silně omezilo možnosti Bruselu pronásledovat je sankcemi. A možná toto společenství umožní Evropě jako celku přežít, protože, i když je na nás pohlíženo jako na kámen, který Evropu tíží, můžeme být právě tím kamenem, o který se jednou bude moci Evropa opřít.

Autor: Rostislav Szeruda | neděle 2.7.2017 20:58 | karma článku: 37.42 | přečteno: 1503x


Další články blogera

Rostislav Szeruda

President non grata

Pan prezident Miloš Zeman vyhrál demokratické volby. Dobojováno jest – přesto zbraně zřejmě hned tak ještě neutichnou. Miloš Zeman se nezmění a jeho oponenti také ne. Čeká nás další hodně perné i peprné prezidentské období.

28.1.2018 v 17:23 | Karma článku: 31.35 | Přečteno: 899 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Má existence vesmíru význam?

Má existence člověka jako vědomé bytosti ve vesmíru nějaký význam? Jsou dvě možnosti – nemá absolutně žádný význam anebo má absolutní význam. Záleží na tom, zda vesmír bez přítomnosti vědomé inteligence může existovat.

21.1.2018 v 17:46 | Karma článku: 18.49 | Přečteno: 622 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Volme prezidenta, volme dobře!

Jakého prezidenta chceme, jakého si zasloužíme a jakého si nakonec zvolíme? Záleží nám na tom? Přijmeme vítěze a zapomeneme na poražené? Budeme své volby litovat? To jsou otázky, na něž se již brzy dozvíme odpověď.

7.1.2018 v 17:49 | Karma článku: 14.26 | Přečteno: 484 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Zakažme dětem pohádky!

Podle „odborníků“ prý pohádky nejsou pro děti vhodné, protože jsou plné předsudků a archaických stereotypů. Mají v nich být skryty škodlivé ideologie, rasová jednotvárnost a, bože představ si, i nenávist k ženám.

28.11.2017 v 18:33 | Karma článku: 36.64 | Přečteno: 1294 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Pavel Kamas

Strašení Babišem. Proč to nefunguje?

Stal se z toho již český folklór. Snad každá politická strana má velkou část programu postavenu na jediném člověku - aktuálně premiérovi ČR. Buď s ním chtějí vládnout nebo se proti němu vymezují. Výsledek? Stabilních 35% voličů...

18.2.2018 v 0:25 | Karma článku: 10.16 | Přečteno: 265 | Diskuse

Monika Pilloni

Itálie: učí Korán a arabštinu tím, že bije klackem 3leté až 10leté děti

Itálie, Pordenone. Korán, arabština a bití dětí: vyšetřována 33letá, neautorizovaná učitelka původem z Bangladéše. Vyšetřována za zločin týrání dětí a neautorizovaný výkon povolání.

17.2.2018 v 21:30 | Karma článku: 31.58 | Přečteno: 1107 | Diskuse

Alena Stratilová

Praha a zbytek, nebo zbytek a Praha, lépe řečeno proč i sami sebe dělíme

Před volbami a i nyní, je to stálé téma. Ozývající se hlasy o rozdělané společnosti. Kdo, dělí společnost a proč se necháme dělit "pražáci to zase rozhodnou" bylo slyšet častokrát v den voleb.

17.2.2018 v 16:00 | Karma článku: 8.12 | Přečteno: 422 | Diskuse

Ivo Hnilica

Sestavování vlády - chytré "lišky" vítězí ?

Chceme jednat o vládě. Větší pokrytectví jaké předvádějí volebně “nízko příjmové” strany, člověk hned tak nevidí! Hnutí ANO 2011, by se dále nemělo zdržovat při sestavování vlády a přijmout podporu od výše jmenovaných stran a začí

17.2.2018 v 14:13 | Karma článku: 30.89 | Přečteno: 743 | Diskuse

Dalibor Bartoš

Bezpečnost ve světě i doma

Změna bipolárního světa, který byl charakterizován bojem dvou protikladů, tedy sovětského komunizmu a amerického kapitalizmu na druhé straně skončil v roce 1990. A zahájila se doba oligopolní organizace světa. Dnes máme ve světě

17.2.2018 v 12:01 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 248 | Diskuse
Počet článků 59 Celková karma 21.37 Průměrná čtenost 1075

Jsem člověk zajímající se o lidskou duši a její podstatu. Vyznávám svobodu myšlení a slova. Jsem autorem několika knih. Aktuálně mi vychází kniha: Nový pohled na lidskou duši a vědomí.  www.szeruda.cz





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.