Ukaž mi nepřítele!

29. 05. 2017 6:15:56
Tak nějak naivně očekáváme, že jednoho dne západní Evropa řekne dost a postaví se proti muslimským mig­ran­tům, kteří ji zaplavují, ničí její kulturu, památky, útočí na jejich ženy a zabíjejí i jejich děti.

Očekáváme, že se postaví neomarxistickým poli­tikům, kteří ve jménu multikulturního obohacení jim toto „dobro“ přinesli. Opak je pravdou.

Západní Evropa potřebuje nepřítele. Je plná Stínu, který potřebuje někde promítnout. Nebude to však islám ani neomarxismus, na něž se zloba obrátí. Budeme to my!

Lidé v západních zemích jsou přesvědčováni, že žijí v dokonalé společnosti, která je ekonomicky úspěšná, demokratická, svobodná a tolerantní. To, co byla dříve pravda, se však dnes již stává mýtem, který v myslích lidí přežívá navzdory každodenní realitě. Nepřítel nebyl nikdy uvnitř jejich zemí ale byl tam venku – byl to Sovětský svaz a země socialistického bloku.

Není v zájmu západních vlád ani USA vést válku proti islámu ani bohatým islámským zemím. Tam odsud přichází životně důležitá ropa. Tam jsou peníze. Tam je možnost dělat velké obchody. Tam mohou zbrojařské koncerny prodávat své zbraně v neomezeném množ­ství – najdou zde nejen kupce ale i uplatnění. Drobné ústupky ve formě poislámštění svých zemí jsou v ceně. Koho to pálí? Elity a politiky určitě ne.

Nepřítel je však potřeba. Západ potřebuje nepřítele. Bývalý Sovětský blok byl pro něj skvělým nepřítelem. Mohl se vůči němu profilovat, mohl ho označovat zá zónu zla. Proto je i dnes Rusko označováno za zdroj všeho zlého, co se děje ve světě. Za vším stojí ruští agenti, hackeři a propaganda. Když Rusko přesune pár tisíc vojáků blíže svým hranicím je nutno ho obklíčit armádami NATO, protože se určitě chystá přepadnout okolní země.

Západ přivítal rozpad Sovětského bloku. Zdálo se, že svět čeká již jen věčný mír a světlé kapitalistické zítřky. Varšavská smlouva se rozpadla ale NATO kupodivu ne. Země, které se vytrhly z područí Ruska, byly rychle do něj začleněny. Stali jsme se dobrými spojenci, které bylo možno postavit do prvních linií případného střetu s Ruskem jako postradatelné.

Po ekonomické stránce jsme začali budovat kapitalismus rychlé ruky. To, co bylo dříve všech, najednou se ocitlo v rukou pár vybraných lidí, kteří byli na správném místě ve správný čas a měli ty správné konexe. Západní investice nám pomohli zbavit se toho, co mělo ještě nějakou hodnotu a ochotně jsme se stali ekonomickou kolonií Německa. S trochu rozpaky jsme se začlenili do evropských struktur s tím, že to Evropě osladíme, ale to jsme ještě netu­šili, že ona to osladí nám. Budeme muset poslouchat, pokud se chceme kamarádit.

Jestli jsme si mysleli, že po tom všem svém vstřícném přístupu nás bude západ brát jako partnery a přátele, poněkud jsme se zmýlili. Dosti neochotně bylo našim lidem umožněno pracovat na západě. Pracovníci z Polska, Čech, Slovenska a dalších východních zemí, ochotní pracovat více za menší peníze, rychle vstoupili na Evropský trh práce. Ekonomikám západ­ních zemí to jistě přineslo prospěch, řadoví občané už z této konkurence takovou radost neměli. Koho by bavilo mít míň za víc práce?

Všechno zlé je však pro něco zlého dobré. Pracovníci z východní Evropy sice vytvářející hodnoty pro západní státy, ale protože berou práci místním, stali se v očích západní veřejnosti větším zlem než migranti, kteří "pouze" požírají jejich sociální dávky.

Když ve Velké Británii probí­hala debata o Brexitu, negativní nálady proti cizincům silně zesílily a staly se součástí kam­paně. Koho však to Britové chtěli vypudit ze své země? Islamisty? Kdepak – polské insta­latéry a spolu s nimi i další verbež z východní Evropy. Nový francouzský prezident Emma­nuel Macron nemá v úmyslu bojovat ve své zemi proti negativ­ním projevům islámu, násilí a vandalismu, ale v prvé řadě chce se svým voličům za­vděčit tím, že omezí příliv levné pracovní síly z východu, a už k tomu vyzval Evropskou unii.

Je třeba ukázat na nepřítele. Západní politikové typu Junckera, Schulze, Macrona mají v tom, kdo je nepřítel jasno. Jsou to země východní Evropy – Polsko, Maďarsko, Česko, Slovensko a další, které odmítají brát hlavně muslimské migranty. Kdyby je totiž brali, západní země by to určitě snadno zvládli (a mohli si nabrat nové emigranty). Je třeba je proto potrestat finančně nebo je přinutit silou. Schulz s Macronem, jen co upevní svou moc, zatočí s Polskem a Maďarskem a my se máme raději ve vlastním zájmu podřídit (či podělat) sami.

Pro západ jsme občany druhé kategorie. Všimněte si, jak se posuzují v Británii útoky na lidi slovanského původu. Je to tolerované zlo. Vražda Čecha Zdeňka Makara zabitého řetě­zem na kolo, zůstala prakticky nepo­­trestána. Útočit na lidi z východu Evropy nemůže být označeno za rasismus, protože jsme také bílí, a o to je to snazší.

Když sledujete západní vzdělávací dokumenty o historii, zjistíte, že v nich jedna věc prakticky chybí – historie Slovanů, jakoby nikdy neexistovala nebo existovala kdesi na zlomkové důležitosti vůči historii západních států. Zeptáte-li se nějakého Brita na českou historii či naše osobnosti, zjistíte, že možná zná nějaké naše sportovce, ale už neví nic o naší historii či našich historických osobnostech.

Rád bych se mýlil, ale přístup západních zemí vůči nám a našim občanům, se nebude nést v duchu přátelství, partnerství a vzájemného respektu. Naopak pro západní politiky se sta­ne­me těmi, kdo mohou za to zlé u nich doma. Budou nás chtít umravnit a vnutit nám svou politiku, abychom se podvolili diktátu EU, které to přece s námi myslí tak dobře, dává nám štědré dotace a my si toho přesto nevážíme.

Již neplatí: Evropo, povstaň, nebuď na kolenou! Západní Evropa je již někde jinde. Ta již nebude bojovat za svou svobodu. Dala přednost pomalé, ale jisté smrti v područí islámu. Přesto a možná právě proto potřebuje nepřítele, aby zakryla své vnitřní problémy. Máme možnost se k ní přidružit a smířit se s údělem občanů a států druhé kategorie nebo si zvolit vlastní cestu a riskovat, že se staneme nepřítelem první kategorie. Co si zvolíme?

Autor: Rostislav Szeruda | pondělí 29.5.2017 6:15 | karma článku: 36.20 | přečteno: 1035x

Další články blogera

Rostislav Szeruda

Tajemství svobodné vůle

Celý vesmír i život má být jeden řetězec příčin a následků. S tímto tvrze­ním se nedá nesouhlasit. Při pohledu zpět zjistíme, že vše, co se nám v životě přihodilo, co jsme udělali i neudělali, bylo nějak podmíněno.

11.11.2018 v 17:30 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 568 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Synchronicity - smysluplné náhody

„To je ale náhoda!“ napadne nás, když potkáme staré známé na místě, kde bychom je ne­čekali, nebo se v našem životě odehraje něco hodně neobvyklého. Jsou ale náhody vždy jen pouhé náhody?

21.10.2018 v 18:08 | Karma článku: 17.27 | Přečteno: 744 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Monopol na pravdu

Máte názor? Myslíte si, že máte právo ho mít? Chcete ho dokonce i říct – nahlas? Nebojíte se? Co když nebude v souladu s obecně přijímanými názory? Co, když se za něj na vás někdo bude zlobit? Přesto ho řekněte! Máte na to právo.

29.9.2018 v 18:57 | Karma článku: 30.21 | Přečteno: 797 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Kvantová evoluce

Myšlenka evoluce představovala revoluci v pohledu na vznik a způsob vývoje života na Zemi. Veškerá flóra a fauna se na Zemi neobjevila ze dne na den ale v průběhu dlouhého vývoje, který trval milióny let.

26.8.2018 v 17:13 | Karma článku: 14.02 | Přečteno: 521 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Michal Okrouhlík

Kytky do koše nepatří

Kde je ta tenká hranice, kdy v demokracii je odpor ještě správný a kdy se naopak již lidé chovají jako ti, proti komu bojují...

17.11.2018 v 20:54 | Karma článku: 18.09 | Přečteno: 665 | Diskuse

Robert Bartoš

Vrátili jsme se z Hradu

Kam vede umanutost premiéra s pocintanou vestou a podpora jeho soukromého hnutí? Jak je možné, že ho stále podporuje takové množství lidí?

17.11.2018 v 20:52 | Karma článku: 22.13 | Přečteno: 743 | Diskuse

Jiří Beránek

Jsem o 29 let starší a dnes už vím, že zvonění klíčů bylo symbolem naděje

A zůstává i krásnou vzpomínkou na léta mládí. Jenže optimismus z počátku devadesátých let dávno zmizel. Pro spoustu lidí včetně mé maličkosti, kterým bylo v listopadu 1989 třicet a víc,

17.11.2018 v 19:22 | Karma článku: 22.64 | Přečteno: 468 | Diskuse

Gabriela Onderková

Andrej Babiš odjel za synem do Švýcarska. To zní opravdu hrozivě....

Andrej Babiš je opravdu příkladný otec: dva roky nechá svého vážně duševně chorého, a totálně nesamostatného syna toulat se s ruskou gorilou v bezpečnostně rizikovém prostoru, aniž by mu zajistil patřičnou odbornou péči,

17.11.2018 v 18:07 | Karma článku: 29.44 | Přečteno: 1202 | Diskuse

Kateřina Lhotská

Týden v kostce - záležitosti přes čáru

Období od minulého víkendu bylo na události opravdu pestré. V jejich rámci občas někdo provedl něco, co bylo takříkajíc „přes čáru“. A netýká se to jen případu pana Babiše. Které „přesčárovky“ byly tedy ty nejzajímavější?

17.11.2018 v 18:00 | Karma článku: 16.68 | Přečteno: 327 | Diskuse
Počet článků 67 Celková karma 19.64 Průměrná čtenost 1078

Jsem člověk zajímající se o lidskou duši a její podstatu. Vyznávám svobodu myšlení a slova. Jsem autorem několika knih. Má nejnovější kniha: Nový pohled na lidskou duši a vědomí. 

 

Mé stránky: Kvantová dušewww.szeruda.cz

 

Sympatizuji s Realisty.

Najdete na iDNES.cz