Proč se nedokážeme poučit

Zkoušeli jste si někdy položit otázku, proč se naše civilizace snaží zničit samu sebe? Možná se to nebude líbit, ale pokusím se odpovědět.
  1. Lidé nemají vědomí vyššího smyslu naší existence zde na Zemi a ve vesmíru. Sou­časné vědecké paradigma tvrdí, že život a naše existence je jen zcela náhodnou ano­málií uprostřed neživého vesmíru, která nemá žádný smysl a z hlediska pravděpo­dobnosti se již nikdy nebude opakovat. Je-li toto paradigma pravdivé, co byste lidé, pro Boha, po lidech chtěli?
  2. Víra v Boha nestačí. Může být totiž pokřivena skrze náboženství, která jsou lidským produktem. Pokud člověk věří, měl by mít k Bohu osobní vztah. Víra nestačí. Víra skrze prostředníka ve formě církevních a náboženských institucí lehce svede člověka na scestí. Ortodoxní náboženství bývají horší než ateismus, protože se dají snadno využít pro manipulaci s věřícími.
  3. Náboženství zvláště ty primitivní jsou skvělým prostředkem pro manipulaci s lidmi skrze „vyvolené“ prostředníky. Víra „v Boha“ pak usnadňuje lidem jít na smrt i za­bíjet lidé jiné víry a nevěřící. V podstatě to samé jsou ideologie. Ideologie jsou převle­čená nábožen­ství a náboženství jsou převlečené ideologie. Lidé to ale nevidí nebo nechtějí vidět.
  4. Nevěříme-li v Boha, pak všechna náboženství jsou si rovna. Ta mírumilovná i ta, která si v rámci své mírumilovnosti žádají smrt nevěřících, bití žen či vraždy ze cti. Však nechme bláznům jejich bláznovství hlavně, že máme svobodu vyznání.
  5. Lidé jsou přesvědčeni, že nemají duši – nesmrtelnou duši. To, co v nás myslí, má být náš mozek. Smrtí těla prý končí vše. Nemá tedy smysl být příliš čestný, poctivý, statečný, protože prach jsi a v prach se obrátíš. Není však špatné, tyto ideály vyža­dovat u druhých. Počítá se jen to, co si člověk nahrabe, nakrade, užije, pokud mu na to nepřijdou. To je strategie: Po nás potopa. Podle ní žije spousta lidí.
  6. Když lidé nevěří, že jejich existence v nějaké formě pokračuje i po smrti, o to větší mají ze smrti strach. Hodnota života je pak kladena na první místo, bohužel už ne kvalita lidského života. Zbožňování hodnoty života se pak projevuje snahou zabránit trestům smrti i pro ty nejhorší zločince nebo snahou zabránit těžce nemocným lidem podstoupit eutanázii a ochránit si zbytky své důstojnosti. Co na tom, že lpěním na životě za každou cenu, trpí kvalita lidského života.
  7. Zoufalá snaha zachovat život, způsobuje také obrovské přemnožení lidského druhu. Lidé se množí jako králíci, ale kupodivu ne v zemích, které jsou schopny své potomky uživit, zabezpečit a poskytnout jim vzdělání a kvalitní život. Vyčerpávají se tak zdroje Země – schopnost lidi uživit. Místo toho, aby se nenásilně lidská porodnost regulo­vala nebo se alespoň uměle nepodporovala tam, kde se lidé nedokáží postarat sami o sebe, čeká se na katastrofu ve formě války, vyčerpání zdrojů či jiné pohromy.
  8. Mnoho lidí = klimatická smrt. Ekologové stále bojují s klimatem a vymýšlejí ne­smyslné gigantické projekty, jak zabránit oteplování Země. Přitom by stačilo, kdyby lidí na Zemi bylo míň. To by ale zas korporacím poklesly zisky a ekonomové by ne­mohli rozvíjet své nesmyslné věčně-růstové scénáře a teorie. 
  9. Lidé v Evropě nejenže nevěří, že mají duši, nevěří ani na to, že jejich duše se nějak vyvíjí. Prostě berou, že je, co je. Co si myslíme, musí být pravda – to jen ostatní se stále mýlí a tvrdí nesmysly. Nevěříme tedy ani v karmu a znovuzrození – ve vývoj duše skrze prožívání ne jednoho ale řady životu. Nevěříme tedy ani na to, že zlé činy, kterých se dopouštíme na ostatních, se nám vrátí. Pokud není vyšší spravedlnost, lidská nám může být jen k smíchu.
  10. Nevěříme-li ve vyšší spravedlnost, zoufalá snaha vybrousit lidskou spravedlnost do dokonalosti je marná. Peníze si obvykle najdou cestu, jak z právních kliček vybruslit. Lidské právo tak, bohužel, velmi často selhává, když jde o spravedlnost a nápravu křivd mezi lidmi.
  11. Když uvážíme, kolik miliard lidí se dnes nachází na Zemi a jak tomu bylo v minulosti, zřejmě nemohou se kolem nás pohybovat jen samé vyspělé mnohokrát inkarnované duše. Spíš to vypadá na invazi pitomců – pardón, mladých duší. 
  12. Nevěříme-li v karmu a znovuzrození, jako prostředek vývoje lidské duše, můžeme snadno tvrdit, že jsme všichni stejní. Prostě ze dvou miminek se ve stejném prostředí stanou dvě stejně vyspělé osobnosti. Proč je jedno nadané a druhé ne prý mohou jen geny. Nejlépe je pak vytvořit ve školách podmínky, aby se děti dostaly na stejnou úroveň – na tu nižší. Naopak to, bohužel, nejde.
  13. Když nevěříme na duši, jak bychom mohli věřit na kolektivní duši dle pana Junga. Pak samozřejmě ten, kdo se narodí ve Francii, je hned Francouz, v Belgii se rodí jen samí Belgičané, v Německu Němci (čisté árijské rasy) a v Británii ryzí Britové se svým pověstným břitkým humorem. 
  14. Když nevěříme na kolektivní duši, samozřejmě nemůžeme věřit na archetypy. Přece bychom nevěřili, že v našem nevědomí existují nějaké pravzory, které ovlivňují naše myšlení, natož že tyto pravzory existují nezávisle na nás a jako antičtí bohové si s námi hrají.  
  15. Nevěříme-li na Boha – vyšší Já, nemůžeme věřit ani na Ďábla – náš Stín. Nevěříme tedy ani na to, že nás či celé skupiny lidí může posednout Zlo – vědomé a existující. Světové války, genocidy Židů či Arménu to byly zřejmě jen takové lidské excesy stejně jako nadcházející další války a genocidy.
  16. Na to, že nevěříme na Stín, dokážeme tento archetyp skvělé promítat na skupiny lidí – všichni musíme věřit, že za vše může Putin a jeho Rusko. Lidi, kteří jsou proti migraci muslimů, jsou xenofobové, islamofobové či rovnou nacisti.
  17. Nevěříme ani na to, že potlačená sexualita a emoce se vracejí jako Stín. Není nám tak ani divné, proč feministky, lesbičky a homosexuálové vítají své islámské bratry, kteří je s potěšením zahubí. Není nám ani divné proč jsou muslimové v Evropě snad ještě radikálnější než ve svých rodných zemích. Prostě jsme jim věnovali méně lásky, než od nás očekávali.
  18. Shrnuto a podtrženo – prostě chybí nám vědomí a vědění. To je asi jediný lék na to, co se děje po celém světě, kromě dobré zbraně samozřejmě.
Autor: Rostislav Szeruda | pátek 28.4.2017 19:24 | karma článku: 21,56 | přečteno: 500x
  • Další články autora

Rostislav Szeruda

Rozhovor s ďáblem 4

28.1.2022 v 17:42 | Karma: 18,32

Rostislav Szeruda

Rozhovor s ďáblem 3

16.1.2022 v 17:52 | Karma: 14,16