Občan, ovčan nebo stádo?

17. 04. 2016 9:15:28
„Kvóty jsou pro nás nepřijatelné!“ volají naši politikové. Komu jsou ale ta slova určena? Nám občanům, abychom se uklidnili, nebo politikům v Bruselu?

Třeba nám již brzy řeknou: „My jsme byli proti, ale oni nás (zase) přehlasovali. To je ta (EU) demokracie. Nedá se nic dělat. Občané, ale nebojte se! Dostaneme jen několik tisíc pečlivě vybraných muslimů, které v Německu (Francii, Belgii, Švédsku, ...) nechtějí.“ Jak se pak zachováme? Jako občané, ovčané nebo stádo?

Je zajímavé, že občané západních států přijali mezi sebe lidi z muslimských zemí celkem bez většího odporu. Jak je to možné? Jsou to lepší lidé než my? Mají více soucitu a porozu­mění než my? Mají více bohatství, a proto se o něj cítí potřebu podělit s chudými? Důvěřovali více svým politikům a vládám než my? Je to tím, že od 2WW nepoznali diktaturu? Ukolébáni dlouhodobým mírem, prosperitou a spotřební společností ztratili pud sebezá­chovy? Podlehl západ archetypálním ideám a začal budovat utopickou společnost založenou na huma­nitě, lidských právech pro (zcela) všechny a sociálním inženýrství? Stala se jejich společnost příliš složitou, neschopnou řešit problémy a směřující ke kolapsu?

Zřejmě od všeho trochu. Francie a Anglie se zřejmě staly obětí své ještě nedávné kolo­niální politiky. Německo zase potřebovalo lacinou pracovní sílu. V každém případě změny postupo­valy nenápadně. Dokud žily a pracovaly v západních zemích pouze skupinky muslim­ských emigrantů, kteří si dobře pamatovali, jak se měli ve své domovině, vše fungovalo. Kapky oleje na hladině vody se však nemají příliš tendenci mísit s vodou, voda nepovažuje olej za vodu a olej se necítí býti vodou. Jako se olejové kapky na hladině vody slévají v jednu velkou, skupinky přesídlenců se silou soudržnosti slily v masu a objevil se problém.

Lidé smýšlejí jinak jako jedinci, jinak jako členové skupiny a jinak jako masa. Není to ale bohužel tak, že víc hlav znamená víc rozumu – právě naopak. Masa je hloupější než lidé, kteří ji tvoří. Masa moc nepřemýšlí, ale spíše jedná podle svých emocí, kolektivních vzorů jednání vyjadřujících primitivnost a násilnost a podle pokynů lidí, kteří nemají svědomí, skrupule a dokáží toho využít. A co je nejhorší – masa nemá svědomí.

Když nějaký křesťanský kazatel mluví o lásce k bližnímu, zdá se, že mluví o lásce ke všem lidem bez rozdílu. To však nikdy v historii takhle neplatilo. Bližní byl vždy někdo, kdo je poblíž – člen rodiny, skupiny, společenství, národa. V uzavřené skupině řídící se vlastními pravidly je to ještě více zřetelné. Ublížit někomu mimo skupinu, člověku jiného vyznání se nepovažuje za hřích. Tak se mohou spolu setkat dvě skupiny, jedna milující „všechny“ a druhá milující „své bližní“. Jak jejich střet asi dopadne?

Davy běženců, ať už se nacházejí na pochodu, zablokovány na uzavřených hranicích nebo uzavřené v uprchlických táborech vykazují shodné znaky. Lidé v davu jsou popudliví a jejich nálada se rychle mění. Dav nemyslí racionálně, sympatie se obratem mění ve zbožnou lásku, antipatie přechází v hlubokou nenávist. Běženci se netouží rozpustit z davu v zemích, jimiž procházejí a bezpečně tam přežít, než se situace v jejich zemích zlepší natolik, aby se mohli vrátit. Tato masa proudící různými potůčky se chce slít do velké kapky, která už tam někde v dáli existuje a s ní vytvořit moře, které pohltí kulturu ne-bližních.

Soucit lze mít jen s lidmi, kteří nejsou součástí tupé agresivní masy – s těmi, kdo se od ní distancují. Věřím, že většina migrantů nejsou ve své podstatě špatní lidé. To však nebyli ani Němci před nástupem nacismu. Když se ale nechali pod vlivem této ideologie změnit na „nad­lidi“, byli schopni páchat zvěrstva s odůvodněním, že jen plnili rozkazy a vůli jiných. Když člověk jednou podlehne blouznění masy, jen těžko se z něj stane opět rozumný jedinec.

Pokus o vynucené kvóty se může představitelům EU jevit jako dobrý nápad, jak rozpustit masu v neškodné skupinky, ale v podstatě se nejedná o vyřešení problému ale jeho oddálení. Je to jako léčit nádor rozšiřováním metastáz. Léčení masy výměnou jejich nelegálních jedinců za „legální“ na psychologickém principu chování masy nic nemění.

Co zbývá? Západní Evropě je těžko něco radit. Na to, kde jejich soudruzi udělali chybu, si musí přijít sami. Stejně by hlas hloupých a zaostalých z vý­chodu neposlouchali. Můžeme se pouze pokusit nejít cestou, která vede ke vzniku no-go zón, omezování svobody slova a práv vlastních občanů v zájmu vyšších idejí multikulturalismu.

Naši politikové cítí náladu ve společnosti a nechtějí si ji zcela znepřátelit. Ve chvíli, kdy však odjedou do Bruselu, stanou se členy jiné skupiny. Tito bližní se jim mohou po chvíli jednání stát bližnějšími než jejich občané. To je velké riziko. Stanou se z nich moudré horákyně a pokusí se uchlácholit občany nějakými rádoby racionálními argumenty, že je důležité si neznepřátelit EU, že potřebujeme jejich korumpující dotace, že bychom mohli přijít o trhy, na něž jsme navázáni, že bychom bez nich padli do rukou zlého Ruska apod. Když k tomu přidají pár slibů, že bezpečnost v zemi nebude nijak narušena, z občana se může stát ovčan a z ovčanů stádo, které půjde pokorně na porážku.

Proklamace politiků jsou jedna věc – ty mají za úkol nakrmit uši voličů, činy jsou věc jiná. Nenápadné zákony o inkluzi ve školství, o utvrzování o stereotypech ve vztahu k men­ši­nám, novelizace zákona o hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, pravidla politické korektnosti, to vše nám nenápadně postupně omezuje svobodu slova. Probíhá zde nákaza nebezpečným virem, který může přeměnit EU ze společenství svobodných demokra­tic­­kých států na jakousi zastupitelskou diktaturu potlačující svobody jednotlivých států a jejich občanů ve smyslu: „Chtěli jste sem, tak teď poslouchejte!“

Víc hlav v Bruselu neznamená víc rozumu. Systém vytvořil systém, který replikuje sám sebe a svou složitostí připravuje vlastní záhubu. Zdraví se prozatím nechce a léky se nehle­dají. Pro nás občany V4 to znamená, pozor na naše politiky, které může nakazit virus EU. Co se týká emigrantů, prozatím je pro nás důležitější, než neochvějná víra v naše politiky v EU to, že k nám emigranti opravdu, ale opravdu nechtějí – a to ani ti křesťanští – raději půjdou za svými muslimskými bratry do Německa, než aby snášeli nedůstojné a špatně honorované podmínky v Česku a dalších zemích V4.

Otázkou stále zůstává, kdo se postaví hordám emigrantů. Nyní chtějí „jen to správné“ Německo, správnou Francii, Belgii, Švédsko, Anglii. Pak však budou chtít víc. Jejich masová psychologie násilí je víc než zřejmá. A nic na tom nezmění, že několika z nich papež umyje nohy nebo si 12 vyvolených odveze sebou do Říma. Tohle se asi neukecá. Láska k bližnímu to nespraví. Občané EU stále toho mají hodně, co ztratit, než aby se postavili na odpor. Teprve zoufalství lidi motivuje k činům. Teprve strach a beznaděj vytvoří masy, aby se postavily masám. Pak však už teče krev a zločiny se dějí na obou stranách.

Nechceme-li být ani stádem, které jde na porážku, ani stádem, které dupe, kope a ničí vše kolem sebe, musíme dbát na to, abychom si byli dobře vědomi toho, co se děje kolem nás, abychom se včas proti tomu dokázali postavit a nenechali se opít rohlíkem. Zkusme dát ještě šanci demokracii. Musíme si být vědomi toho, jaké hodnoty chceme hájit, kdo je přítel a kdo už ne. Budeme-li připraveni se bránit a dáme-li to řádně najevo, je stále ještě naděje, že nebudeme muset o svou svobodu znovu bojovat.

Autor: Rostislav Szeruda | neděle 17.4.2016 9:15 | karma článku: 33.88 | přečteno: 1035x

Další články blogera

Rostislav Szeruda

Jak nám ukrajinská krize zavařila doma

Válka na Ukrajině nám přinesla ekonomickou krizi – obrovskou inflaci, nedostatek plynu, velké zdražení paliv a energie, migraci. Kdoví, co nás ještě čeká? A za všechno může Putin. Opravdu za všechno?

11.9.2022 v 17:44 | Karma článku: 45.25 | Přečteno: 6481 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Co nám válka na Ukrajině ukázala 2

Stejně tak jako jsem proti dráždění a provokování divokých zvířat a považuji za velmi ne­ro­zumné zahrávat si s těmi velkými, silnými a v případě ohrožení agresivními, byl jsem vždy také proti tomu zahrávat si s ruským medvědem,

25.8.2022 v 17:29 | Karma článku: 29.73 | Přečteno: 1018 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Co nám válka na Ukrajině ukázala

Co nám válka na Ukrajině ukázala? Za prvé, že přísloví, že není radno dráždit hada holou nohou a také medvěda, potažmo ruského, zadní částí těla, stále platí. Jinak hrozí, že o něco, co je nám blízké a bylo samozřejmé, přijdeme.

16.8.2022 v 17:26 | Karma článku: 38.80 | Přečteno: 1557 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Rozhovor s ďáblem 4

V roce 1937 začal psát Napoleon Hill, autor bestselleru Myšlením k bohatství, knihu Jak přelstít ďábla. Tato kniha je velmi troufalá a nadčasová. Představuji si, na co by se zeptal pan Hill ďábla dnes a jakou by dostal odpověď.

28.1.2022 v 17:42 | Karma článku: 18.08 | Přečteno: 370 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 8.47 | Přečteno: 195 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 13.75 | Přečteno: 208 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 28.85 | Přečteno: 617 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.27 | Přečteno: 529 | Diskuse

Petr Štrompf

Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu

Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.

26.3.2024 v 17:34 | Karma článku: 18.93 | Přečteno: 472 | Diskuse
Počet článků 103 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1304

Jsem člověk zajímající se o lidskou duši a její podstatu. Vyznávám svobodu myšlení a slova. Jsem autorem několika knih. Mé nejnovější knihy: Rytíři Slavelonu (2020) a aktuálně na Amazonu Schrödinger's cat and a new view of the world (2022).

Mé stránky: Kvantová dušewww.szeruda.cz

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...