Mozek a duše

1. 02. 2016 10:32:46
Současné vědecké paradigma tvrdí, že to, co produkuje naše vědomí a myšlení, je náš mozek. Naše vědomí a myšlení se, dle této ideje, objevilo jako produkt složité interakce miliard neuronů a jejich synapsí tvořících mozek.

Mnozí vědci věří, že když budou mít dostatečně výkonné počítače a velmi sofistikované programy dokáží naše myšlení simulovat na počítačích metodou neuronových sítí. Ty se budou schopny samy učit na základě získaných zkušeností.

Lidský mozek bývá považován za důmyslný biologický stroj, který je schopen vytvářet duševní procesy podobně, jako je počítač schopen provádět složité matematické operace. Lidské vědomí je chápáno jako produkt složitých elektrochemických reakcí, které umožňují přenášet a kombinovat infor­mace vstupující do mozku. V důsledku četných zpětných vazeb se pak objeví nová kvalita – vědomí sebe sama a okolního světa.

Vědomí ve smyslu vědomí sebe sama, je fenomén, který se dá jen velmi obtížně postihnout z hle­diska studia mozkové tkáně a neurální aktivity. Vznikly sice teorie, které se pokoušely popsat tzv. zrakové vědomí z hlediska možné existence jakýchsi neuronů vědomí, synaptických spojení či jakési formy synchroni­zo­vané aktivity populací neuronů v růz­ných částech mozku, nic­méně jejich přínos pro pochopení feno­ménu vědomí prozatím není příliš velký. Idea, že vědomí vzniká vzájemným působením molekul, vyžaduje notnou dávku materialistické víry.

Pro mnoho vědců je vědomí pouze symbolem elektrochemických změn, k nimž dochází v našem mozku, a samo o sobě jeho čin­nost neovlivňuje. Vědomí se mělo zrodit v průběhu evoluce za účelem řízení nervového systému, který se rozrostl natolik, že se nebyl schopen sám o sobě uřídit. Problémem ovšem je, jak se realizují vědomé reakce zpětně ovlivňující nervové toky. Proč vlastně si máme být vědomi vlivů působících na náš organismus i naší reakce na tyto podněty? Proč nefungujeme jen jako tupý automat? Vysvětlení může být jednoduché. Akti­vita neuronů není původcem vědomí, ale spíše vědomou aktivitu odráží.

Dnešní věda dokáže dobře popsat, jak jsou informace proudící do mozku smyslovými kanály rozkládány, ale už stejně dobře nedokáže vysvětlit, jak dochází k opětovnému sloučení těchto na různých místech zpracovávaných informací do jednoho společného vjemu. To, co moderní věda dosud neodhalila, je sjed­no­­­cu­­jící princip. Princip, který by umožňoval sladění činnosti celého mozku k určitému cíli, k vytváření spojitých vjemů, který by umožňoval vznik jedinečného vědomí individua.

Poranění mozku může vést ke vzniku poškození smyslových a motorických funkcí člověka. Může ovlivnit jeho jednání, pocity a uvažování. Může způsobit ztrátu vědomí i smrt. Mozek může být také ovlivněn chemicky podáním různých léků a drog. Lze ho ovlivnit i elektrickým šokem. Při tom všem se bude naše vnímání a vědomí měnit, budeme prožívat příjemné i velmi nepříjemné pocity a možná se u nás objeví i halucinace. Z toho se usuzuje, že mozek je orgán, který produkuje myšlení a ostatní duševní funkce individua.

Sledujeme-li ale nějaký program v televizi, dobře víme, že nevzniká v přístroji, na který se díváme. Poškození některé části televizoru se přitom také projeví snížením kvality nebo i ztrátou obrazu a zvuku. Mozek tedy nemusí být orgánem, který vyšší psy­chické funkce vytváří, ale může být tím, co jim umožňuje se projevit. Může však existovat něco, co by činnost mozku řídilo? Již v dávnověku lidé věřili, že člověk má duši – něco, co mu umožňuje cítit, myslet a být si vědom sebe sama; něco, co existuje nezávisle na fyzickém těle a po smrti ho může opustit a pokračovat v jiné – duchovní formě existence. Je to však možné?

Pokud lidská duše – psýché existuje, určitě existuje způsob, jak ji popsat a to nejen pomocí náboženských nebo psychologických pojmů. Nemusí to být něco nehmotného, abstraktního a existujícího mimo přírodní zákony, ale může to být něco, co odráží fyzikální realitu tak, jak ji dosud neznáme. Zkoumáním tajemství lidské duše, možná pochopíme podstatu vesmíru, která nám dosud unikala. Podstatu, která dává existenci vesmíru i naší hlubší smysl a vzájemně je propojuje.

Podle knihy: Szeruda, R: Nový pohled na lidskou duši a vědomí.

Autor: Rostislav Szeruda | pondělí 1.2.2016 10:32 | karma článku: 19.53 | přečteno: 1044x

Další články blogera

Rostislav Szeruda

Je současný model vesmíru správný?

Když pohlédneme na noční oblohu a spatříme hvězdné nebe, naše srdce se naplní úžasem. Těžko věřit, že to nad námi je jen hromada neživé hmoty svázaná fyzikálními zákony, beze smyslu a účelu se pohybující sem a tam.

13.4.2019 v 9:17 | Karma článku: 9.51 | Přečteno: 392 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Bělošský nacionalismus a separatismus

Musím se sebekriticky přiznat, že nerozumím některým vyjádřením FB. Nerozumím třeba spojení slov bělošský nacionalismus a separatismus.

4.4.2019 v 20:02 | Karma článku: 32.55 | Přečteno: 961 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Střídat časy nebo raději posunout náš životní rytmus?

Máme za sebou změnu zimního času na letní. Každý půlrok probíhá diskuse o tom, zda má smysl střídat zimní a letní čas. Ekonomicky příliš ne, technicky je to vždy problém a je to tak trochu k zlosti pro všechny lidi, co musí někde

31.3.2019 v 17:50 | Karma článku: 16.47 | Přečteno: 440 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Jak sbalit ženu

Na internetu člověk může najít řadu doporučení, jak sbalit ženu. Jako zasloužilý teoretik v této oblasti a ženatý muž neschopný své poznatky uplatnit v praxi, jsem se rozhodl o ně podělit dle hesla, že kdo neumí, ten učí.

11.1.2019 v 20:27 | Karma článku: 20.42 | Přečteno: 584 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Naďa Dubcová

Psychiatr do každé rodiny?

Vyslechla jsem přednášku o vlivu pohybu hladiny serotoninu na lidskou psychiku. Hladina stoupá a klesá podle nějaké chemie v těle a mají na její pohyb vliv vjemy, které působí na člověka, tedy emoce, prožitky.

20.5.2019 v 18:31 | Karma článku: 4.79 | Přečteno: 81 | Diskuse

Vilém Ravek

Jednoduchý matematický příklad pro žáka čtvrté třídy.

Prý nejlepší způsob jak rozpoznat příslovečného „blbého“ voliče je, dát mu pečlivě vybranou slovní matematickou úlohu určenou pro průměrně nadaného žáka čtvrté třídy. Šlo o tento příklad:

20.5.2019 v 18:30 | Karma článku: 13.34 | Přečteno: 307 | Diskuse

František Skopal

Popis procesu degenerace lidskosti v člověku

Všechno zlo na světě má na svědomí člověk chladného rozumu, který zapudil svého ducha, projevujícího se čistým citem.

20.5.2019 v 14:33 | Karma článku: 5.12 | Přečteno: 158 | Diskuse

Helena Vlachová

Alkoholici a kuřáci jako novodobí spasitelé státního rozpočtu?

Když jsem chodila do školy, učili jsme se, že se za vlády prezidenta Antonína Novotného otevřely sklady a rozdávalo se lidem. Současná vládní garnitura mi tuto vzpomínku jaksi evokuje.

20.5.2019 v 13:08 | Karma článku: 20.47 | Přečteno: 483 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Kocour a sobecký gen (črta)

Ležel jsem na gauči a četl si Sobecký gen od Richarda Dawkinse. Kocour Čibík seskočil z prolézačky s drápadly, kterou jsem mu vyrobil a umístil na skříňku blízko u televize, tak máme hned vedle elektronické podívané živé divadlo.

20.5.2019 v 11:04 | Karma článku: 8.38 | Přečteno: 182 | Diskuse
Počet článků 73 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1073

Jsem člověk zajímající se o lidskou duši a její podstatu. Vyznávám svobodu myšlení a slova. Jsem autorem několika knih. Má nejnovější kniha: Nový pohled na lidskou duši a vědomí. 

 

Mé stránky: Kvantová dušewww.szeruda.cz

 

Sympatizuji s Realisty.

Najdete na iDNES.cz