Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu
Zobrazit příspěvky: Doporučované Všechny podle vláken Všechny podle času

L97a15d68i95s90l26a58v 71J21í55l57e80k 9782159702871

Ty konstanty, o kterých je řeč, jsou:

rychlost světla c

Planckova konstanta h

gravitační konstanta G

hmotnost protonu mp

hmotnost elektronu me

elektrický náboj elektronu e

Hubbleova konstanta rozpínání vesmíru Ho

průměrná hustota vesmíru a další.

Kdyby byla gravitační konstanta větší, hmotnost hvězd a planet by byla větší a byla by kratší i doba jejich existence, život by nestačil vzniknout. Kdyby byla menší, nebyly by supernovy, nevznikly by prvky těžší než železo. Kdyby elektromagnetická síla byla větší, poklesla by svítivost hvězd, kdyby byla větší, hvězdy by svítili intenzivněji, ale kratší dobu. Kdyby slabá jaderná síla byla větší, všechen vodík by se přeměnil na helium, kdyby byla menší, vodík by nevznikl. A tak to je se všemi konstantami. V tom jsou odborníci celkem zajedno. Rozcházejí se v tom, co z toho kdo vyvozuje. Někteří říkají: "Třináctkrát za sebou bylo taženo číslo našeho losu, to se přeci může stát." Jiní jdou dále.

+2/0
doporučit
7.8.2017 22:24
Foto

P71a42v27e73l 84M98a82c70h59a26č77e32k 5581962243

Teorie tvrdící, že vesmír si nevyhnutelně zvolí pozorovanou minulost silně zavání tautologií a snad i alibismem v bezradnosti. :-)

+2/0
doporučit
7.8.2017 15:17
Foto

L36e21o 14V64l23a12c28h83y60n52s54k18ý 4431534527540

Souhlas, Vesmír má takové vlastnosti, aby v něm mohl vzniknout život. Jsme toho ostatně zatím jediným důkazem. Prostě vznikl takový život, jaký v existujících fyzikálních parametrech vzniknout mohl. Nic víc, nic míň.

Není žádný důvod se domnívat, že kvůli životu někdo musel fyzikální parametry nastavovat nebo dokonce měnit (jak, čím). A už vůbec není nutno pro existenci Vesmíru našeho pozorování.

Výsledek našeho snažení je zatím poznání, že na jedné jediné planetě vznikla infekce schopná vytvořit něco, co jinde není. Proč a jak přesně to zapadá do kontextu Vesmíru si zatím představujeme, ale nic neznáme a asi ani nic nejsme schopni poznat, popsat a zdůvodnit svoji existenci. Kvantová teorie má víc společného s našim myšlením, než s vědeckým popisem fungování Vesmíru. Vždyť je tak mladá.

+1/0
doporučit
10.8.2017 0:09

I63v82a 40D70o21l33a78n93s23k15á 2853356400980

>Univerzum bez vedomi postrada vyznam.<

Jak typicke pro lidi, ze vse vztahuji na svou moznost uvedomovani. Trochu mi to pripomina onoho kreacionistu, ktery pokladal banan za dukaz Boziho umyslu protoze se cloveku hezky vejde do ruky. Proc se vsak do ruky nevejde ananas uz nedokazal vysvetlit. Mne se osobne nezda teorie, ze by vesmir cekal pramiliony let az zinteligentneji nejake opice na planete Zemi. Spise se klonim k nazoru, ze vesmir kasle na to co si o nem myslime.

+1/0
doporučit
8.8.2017 6:33
Foto

W79a48l61d58a 42W54i66n11t15e74r 6697249421229

R^karma

Jakési "reverzní" inženýrství neposkytuje vždy správný "obraz", tj že nelze cosi hotového vzít a žasnout, jak hezky to deterministicky sedí z "přednastavených hodnot domýšlením. Samozřejmě že to sedí, protože je to výsledek nějaké počáteční situace, která, kdyby byla jiná, výsledkem bude zcela něco jiného se svým zakonzervováním hmoty s minimem "udržovací" energie z vlastních interakcí, z čehož se zákonitě odvíjí vlastní limit šíření informace a to vše směřuje k rovnováze, tj ke stabilitě. Rádi separujeme nedělitelné, dosazujeme nekorelující hodnoty a vycházejí nám nesmysly, z kterých hledáme východisko skrze náboženství, tak jako rádi porovnáváme svým měřítkem případný jiný život z jiných podmínek jiného vesmíru, který raději zamítneme jako nemožný pro tušenou odlišnost a nekompatibilitu vnímání reality. Víru v plán si posichrujeme tautologií dvou principů, aby se snadněji indukovaly náboženské představy jakéhosi nejvrchnějšího, který dávkoval v odměřeném množství - nic proti náboženské víře, ale, lapidárně, chce-li se tvářit jako vědecká, musí budovat na důkazech a poskytovat je ke kritickému posouzení atd. Vědomí, jako důsledek interakce s okolím, jehož kvalita je dána kvantitou deterministických procesů, asociačně provázaných, aby byl jakýkoliv podnět dohledán v podobné zkušenosti, tj v nejvíce podobném modelu, něco vypovídá o minulosti, která, pokud by existovala jako dimenze, nebylo by nutné si ji "elektrochemicky" ukládat jako zážitky přichystané k porovnání a rozhodování, tj že kdyby minulost byla dimenze, mozek by pracoval v cela jiném principu, kromě toho, že by vůbec nemusel existovat...s tím souvisí i štěrbinový pokus, který vůbec nemá nic společného s kouzelným pronikáním do minulostí či budoucnosti, ale je to prachobyčejná projekce superpozice kvantového stavu systému a přesně tak se také chová a je toho využíváno. :-)

+1/0
doporučit
7.8.2017 23:23

Z41b54y73š36e16k 73H32l68i74n65k52a 3241873340703

Ještě je třeba rozlišit mezi vznikem života jako takového (tedy čehosi, co je schopno se vlastním "úsilím" množit) a vznikem inteligence, která je schopná pozorovat. Mezi tím je hodně velká propast.

+1/0
doporučit
7.8.2017 22:13

F98r95a41n58t30i53š74e69k 80L93u19f10t 2963818358

V článku je, že realita vzniká až pozorováním. Je to jeden z výkladů kvantové teorie, který vypadá úplně absurdně, ale jiné výklady, co fyzikové vymysleli jsou stejně tak absurdní. Je to doklad toho, jak omezené je naše chápání, nikdo nevymyslel nic rozumného o tom co se děje, když částice mění své místo. Proč kvantová teorie vede na tyto absurdity jsem se pokusil populárně popsat zde:

http://luf7.webnode.cz/podivny-kvantovy-svet-1/

+1/0
doporučit
7.8.2017 17:04



Žebříčky



Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.