Kde jsou ta rizika?
Nějak mám pocit, že si politikové dost hodně pletou příčinu a následek. Vidí rizika, která jsou sekundární, ale nevidí ta primární. Přitom růst tzv. populismu, nacionalismu a extrémismu by velmi rychle poklesl, kdyby začali řešit příčiny této krize – nelegální migraci a invazi islámu do Evropských zemí. To se jim ale nechce. Raději budou řešit zneužívaní sociálních sítí k vyjadřování pro ně nehodících se názorů.
Politikové hlavně levicových stran se stále ještě nevzdali svého snu na vytvoření společnosti, kde v popředí bude stát usmívající se nedotknutelná elita – Eloi, za nimi síla jejich multikulturních voličů závislých na dávkách a státu a někde hluboko v podzemí bude se skrývat tlupa bílých, zlých, xenofobních ale pracovitých Morloků, kteří tento dokonalý svět budou udržovat svou prací v chodu.
Pro vytvoření takového ideálního světa je samozřejmě nutno tvrdit, že populismus, nacionalismus, xenofobie a také veškeré formy svobodného vyjadřování jsou těmi skutečnými riziky. Ostatní rizika jsou zanedbatelná. Protože my to zvládneme a dokonce máme osud ve svých rukou, jak říká paní Merkelová. Čeho bychom se tedy měli bát, když nás sluníčko v srdci hřeje?
Takže shrňme si to. Rizika migrace jsou velmi malá a dlouhodobé benefity pro společnost je výrazně převyšují. Islámu, jakožto převažujícího náboženství migrantů, se bát nemusíme, protože se jedná o náboženství míru a lásky.
Proč bychom se měli bát muslimských migrantů, když tu (skoro) žádní nejsou? Správná odpověď je: Nebojte se, oni přijdou. A kdybychom je náhodou nechtěli nebo oni by nechtěli, tak alespoň sem mohou vždy vyrazit na výlet z Německa, aby utratili svá těžce nabytá Eura. Takže, těšit se, minimálně, můžeme.
Máme se bát nemocí, které si migranti nesou ze svých zemí? Statistika říká, že mnohem pravděpodobněji zemřeme na nějakou tuzemskou osvědčenou nemoc – rakovinu, chřipku, zápal plic, cukrovku apod. To že pár lidí zemře na něco nového exotičtějšího, statistiku moc neovlivní a je to jistě potěší.
Máme se bát okradení, přepadení, napadení pro nevhodný pohled, ženy osahávání či znásilnění? Statistika říká, že riziko, že se staneme obětí domácího násilí (ženy ze strany manželů, muži ze strany manželek, děti ze strany rodičů) je vyšší. Navíc by bylo rasistické hledět při napadení či znásilnění na barvu kůže útočníka, že?
Máme se bát, že naše děti ve škole či po škole napadnou gangy malých cizinců? Proč? Děti, jichž se to pravděpodobně bude týkat, by i tak byly šikanovány svými spolužáky. Když jsou tak změkčilé, že si nevytvoří vlastní gang, tak, co se diví?
Mají se učitelky bát, že jim malí emigranti nebudou chtít podat ruku nebo, že je dokonce nebudou respektovat? Vůbec ne – měly by se spíše bát o svou práci. A že by nějaké zlé ředitelky mohly zakazovat nošení náboženských symbolů do škol a tvrdit, že je to v rozporu se školním řádem – no to by se na to paní ombudsman podívala!
A co policisté? Měli by se bát nárůstu kriminality a většího ohrožení při své práci? Ani náhodou, když budou dělat to co předtím a nově příchozích si nebudou všímat, tak jim nic vážného nehrozí.
Máme se bát, že zde vzniknou nějaké no-go zóny? Proč? Slušný člověk přece ví, kam má a kam nemá chodit. Kde je vítaný a kde ne. A pokud ne, tak to brzy zjistí. Pokud nebude chodit, kam nemá, žádné riziko mu hrozit nebude (zvláště, když si ještě pořídí ochranku), že?
Máme se bát terorismu? Určitě ne – riziko, že vás přejede auto je přece mnohem větší. Je ovšem paradoxem, že se současně můžete stát obětí terorismu a přitom vás přejede auto. Tak si obě statistiky přijdou na své a poměr rizik se nezhorší.
Máme se bát ekonomické krize? Proč? Když budeme všichni poctivě na emigranty pracovat a oni stejně poctivě utrácet naše peníze, můžeme si být jisti, že naše ekonomika poroste. Svědčí o tom například čísla z Německa a tam vědí, o čem mluví. Emigranti jsou pro ekonomiku požehnání.
Máme se bát o naše evropské, národní a křesťanské tradice? Abychom se o ně nemusili bát, stačí je zrušit. Prosím vás, kdo tu ještě chodí do kostela? A vánoční trhy, stromky a další přežitky – dát si dárky a popřát si všechno nejlepší do nového roku můžeme přece i bez toho? Multikulturní společnost nás obohatí sama o sobě.
Máme se bát, že nás muslimové v našich zemích skrze dělohy svých žen přečíslí? Proč? Stejně nás již delší dobu ubývá. Je třeba přenechat místo životaschopnějšímu agresivnějšímu druhu – copak jste se lidi, proboha, neučili o evoluci?
Máme se bát EU? Zbaví nás EU postupně občanských svobod a vnutí nám svoji vůli? Nebojte se, oni to s námi myslí dobře a hlavně upřímně. Koneckonců, kam bychom dávali použité politiky, o něž už u nás není zájem?
Máme se bát občanské války? Určitě ne, díky starostlivé EU drazí xenofobní občané nebudete mít čím bojovat. No, a ten zbytek odporu stát snadno potlačí. Máme přece moderní právní stát, kde občané nemohou brát spravedlnost do svých rukou.
Máme se bát světové války? Tady se samozřejmě bát musíme – toho zlého Ruska. Opět naštěstí tu máme naše emigranty – milióny zdravých silných mužů. Ti nás ochrání. Stačí je co nejrychleji začlenit do ozbrojených složek – policie a armády a nejlépe do nových nadnárodních Evropských vojenských sil. Mohli by tak bojovat i proti nezdravému nacionalismu národních států. Tím zároveň uspokojíme i sexuální potřeby migrantů, protože ženy po mužích v uniformě prostě šílí zvláště, mají-li i nabitou zbraň.
Máme se bát, že muslimové za nějaký čas vyhrají volby? Stačí získat 5 % hlasů a mohou být ve vládě jako vítaná posila levicových stran. Pár dalších % a naopak levice bude jejich vítanou podporou a pak společně ty hloupé volby, celou tu slabou demokracii a nefunkční právní stát, na něž si furt tak stěžujeme, zruší.
Tak čeho se bát? Populismu a xenofobie?
Rostislav Szeruda
Jak nám ukrajinská krize zavařila doma
Válka na Ukrajině nám přinesla ekonomickou krizi – obrovskou inflaci, nedostatek plynu, velké zdražení paliv a energie, migraci. Kdoví, co nás ještě čeká? A za všechno může Putin. Opravdu za všechno?
Rostislav Szeruda
Co nám válka na Ukrajině ukázala 2
Stejně tak jako jsem proti dráždění a provokování divokých zvířat a považuji za velmi nerozumné zahrávat si s těmi velkými, silnými a v případě ohrožení agresivními, byl jsem vždy také proti tomu zahrávat si s ruským medvědem,
Rostislav Szeruda
Co nám válka na Ukrajině ukázala
Co nám válka na Ukrajině ukázala? Za prvé, že přísloví, že není radno dráždit hada holou nohou a také medvěda, potažmo ruského, zadní částí těla, stále platí. Jinak hrozí, že o něco, co je nám blízké a bylo samozřejmé, přijdeme.
Rostislav Szeruda
Rozhovor s ďáblem 4
V roce 1937 začal psát Napoleon Hill, autor bestselleru Myšlením k bohatství, knihu Jak přelstít ďábla. Tato kniha je velmi troufalá a nadčasová. Představuji si, na co by se zeptal pan Hill ďábla dnes a jakou by dostal odpověď.
Rostislav Szeruda
Rozhovor s ďáblem 3
V roce 1937 začal psát Napoleon Hill, autor bestselleru Myšlením k bohatství, knihu Jak přelstít ďábla. Tato kniha je velmi troufalá a nadčasová. Představuji si, na co by se zeptal pan Hill ďábla dnes a jakou by dostal odpověď.
Rostislav Szeruda
Kouzlo vánočních pohádek
Máte někdy chuť podívat se na nějaký film poprvé? Zní to divně? Možná ano, ale já to tak mám – hlavně o vánocích. Rád bych se na některé filmy – hlavně pohádky, které jsem už viděl mnohokrát, podíval, jako by to bylo poprvé.
Rostislav Szeruda
Rozhovor s ďáblem 2
Zdálo se mi, že jsem na nějakém shromáždění. Vypadalo to jako nějaká modlitebna. Lidé poslouchali kazatele, který k nim hovořil. Nebyl to ale živý člověk. Vlastně sledovali velkou obrazovku, která k nim promlouvala lidským hlasem
Rostislav Szeruda
Rozhovor s ďáblem
Četl jsem si večer knihu od pana Napoleona Hilla s názvem Jak přelstít ďábla. Byl jsem unavený a tak jsem brzo usnul. Děj knihy se mi zvolna přelil do snu.
Rostislav Szeruda
Navrhuji nechat vládu kanonizovat, aneb hledá se advocatus diaboli
Kanonizace či svatořečení je proces prohlášení nějakého člověka za svatého. Má několik fázi. Člověk je označen nejprve za Služebníka Božího, pak za Ctihodného, Blahosloveného a nakonec za svatého.
Rostislav Szeruda
Navzdory všem…
Zdálo se, že končí nouzový stav. Měl sloužit po krátké období, ale vláda se ho pokusila a pokouší zavést „na věčné časy“. Výsledek? Žalostný. Přesto si vláda pozvala na pomoc hejtmany a společně znevážili parlament i právní stát.
Rostislav Szeruda
O vánoční nudě
To mě to unavilo. Štědrovečerní Pohádka o vánoční hvězdě. Navnadila, potěšila oko. Skvělý nápad, ale přešel do slaboduchého klišé. Samospasitelná nezištná láska. Nic víc.
Rostislav Szeruda
Hra na dozorce a vězně
Myslím, že je nejvyšší čas si v době této Covidové krize připomenout děsivý Stanfordský experiment, protože možná jeho masivnější a ještě děsivější verze se nám odehrává právě před očima.
Rostislav Szeruda
Potřebujeme zbraně?
Tento týden to byl rok, co ve Fakultní nemocnici Ostrava řádil šílený střelec. Máme šanci se ubránit šílenému střelci či útočníkovi s nožem? Jak se zachovat? Bránit se nebo utíkat? Pomůže nám, když budeme mít zbraň?
Rostislav Szeruda
Jsme s Covidem nebo proti němu?
Snad je po bitvě. Je na čase být generálem. Alespoň na chvíli. Experti nám totiž slibují další bitvy – další kola pandemie. Kdo vyhrál a kdo je poražený?
Rostislav Szeruda
S Prymulou nebo bez
Když se na jaře k nám dostala Covidová krize, zaznělo vyjádření, že česnek, konzumace vitaminů, minerálů, otužování ani štamprle večer nás před nákazou Covidem neochrání, což je jistě pravda, ale
Rostislav Szeruda
Placebo efekt
Placebo (lat. potěším) je neúčinná látka či postup léčení, který u pacienta vyvolá pozitivní léčebný efekt, přestože by žádný léčebný efekt neměl být pozorován. Léčebný efekt je považován pouze za důsledek autosugesce pacienta,
Rostislav Szeruda
Jen je nechte, ať se bojí!
Strach nás provází od počátku naší existence. Chrání nás, brání nám udělat věci, které by nás zahubily. Také nás ale ochromuje, brání nám se bránit, rozumně myslet, činí nás snadno ovladatelnými a pomalu, ale jistě, nás zabíjí.
Rostislav Szeruda
Jak vytvořit (pandemickou) krizi – návod pro začátečníky
Mám z té korona krize divný pocit. Když mám divný pocit, napadají mě divné myšlenky. Když mám divné myšlenky, hledám informace. Když vidím data, mám pochybnosti. Jak je to s tou krizí doopravdy?
Rostislav Szeruda
Až nastane doba pokoronavirová
Až nastane doba pokoronavirová měl bych pár otázek, které mi zřejmě nikdo nezodpoví, ale přesto bych je rád položil. Rád bych také, abychom se z této epidemie poučili pro to, co možná příjde příště.
Rostislav Szeruda
Koronavirus jako zrcadlo společnosti
Koronavirus, který aktuálně sužuje naší společnost, jí zároveň nastavuje zrcadlo, některé věci zviditelňuje, jiné pokřivuje a některé problémy jako by zázračně zmizely.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 103
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1304x
Mé stránky: Kvantová duše, www.szeruda.cz